Co Rus, to podnikatel: O ruských zájmech v Česku nepochybujte, i když tamním podnikatelům není vždycky vidět pod ruce, říká expert

| Roman Chlupatý

Každý druhý Rus žijící v Česku podle statistik podniká. I to svědčí o vlivu, který u nás pobývajících 35 tisíc občanů Ruské federace má. Nezaslouží si přitom být šmahem souzeni či škatulkováni, i když moderní doba po rychlých soudech a zjednodušených řešeních volá. Aktivity některých Rusů, ale i na ruský byznys napojených Čechů nicméně vyvolávají otazníky. V pořadu Alter Eko na Rádiu ZET o tom ve středu 29. dubna budou mluvit politický kartograf Michael Romancov a šéfredaktor serveru HlídacíPes.org Robert Břešťan.

Michael Romancov: Začal bych osobou pana Nejedlého z firmy Lukoil, tedy blízkého spolupracovníka prezidenta Miloše Zemana. Jak čtete jeho aktivity v České republice ve vazbě na Rusko, respektive ve vazbě na ruské obchodní a politické zájmy?

Robert Břešťan: Problém je v tom, že tyto věci jsou značně nečitelné. Vliv pana Nejedlého na Miloše Zemana je zjevně velký, což ilustruje už to, jeho kancelář je hned vedle prezidentské. O aktivitách pana Nejedlého se toho ale ví málo. Firma, jíž je spolumajitelem, je napojena na Lukoil, byť je registrovaná v Nizozemsku, takže ji lze považovat za nizozemskou. Jeho obchodní zájmy vázané na Rusko jsou nicméně nepochybné a velké.

Michael Romancov: Říkáte, že je to nečitelné. Já mám pocit, že spousta obchodních záležitostí souvisejících s Ruskem je nečitelných. Navzdory tomu, že transparentní prostředí je v obchodě tím, co buduje nezbytnou důvěru klientů, respektive jednotlivých aktérů. Jaké další nečitelné ruské firmy nebo jednotlivci tu působí?

Robert Břešťan: Dobrá otázka, odpověď se ale hledá těžko. V souvislosti s psaním jednoho textu jsem se tím zabýval a zjistil jsem, že majitelé ruských firem jsou takzvaně dohledatelní jen do první vrstvy. Ve chvíli, kdy jsou jejich firmy registrovány třeba na Kypru, což je oblíbená ruská destinace, nelze zjistit, komu patří. Pokud je navíc v českém obchodním rejstříku uvedena obchodní adresa v Česku, ne v Rusku, jsou to z hlediska rejstříku čeští podnikatelé. Rozšifrovat počet ruských firem v České republice je tedy těžké, nám se nicméně podařilo zjistit, že těch se 100% ruským kapitálem tu je 17 tisíc. Připomínám ovšem, že to jsou ty dohledatelné ruské kořeny. Celý ruský byznys – ale abychom byli féroví, ono nejde jen o ruský byznys – je těžké popsat. Když se něco nenahlásí jako ruská firma a nejde o společnost 100% ovládanou ruským kapitálem, zjistit se to prostě nedá.

Michael Romancov: Když vezmeme v úvahu, že ruská komunita u nás čítá zhruba 35 tisíc lidí (16 tisíc hlášeno přechodně a 19 tisíc trvale), je jejich podnikatelská aktivita naprosto mimořádná. Zdá se, že většina Rusů, kteří u nás žijí, je nějakým způsobem zainteresována v hospodářských vztazích. Pro zajímavost, jak je to s českými subjekty, které podnikají v Rusku nebo jsou na ruském trhu přítomné?

Robert Břešťan: Ten poměr určitě není tak vysoký. České firmy nejsou v Rusku přítomné jako exportní proto, že by tam zakládaly pobočky, maloobchody a velkoobchody, jako je to v případě ruských subjektů v Česku. Motivací podnikatelské aktivity Rusů v Česku – a potvrzují to i analytici společnosti Bisnode, která nám pomáhala ve výpočtech těchto parametrů – může být fakt, že touto cestou lze získat trvalý pobyt u nás. Když firma vykazuje nějakou činnost v České republice, lze prakticky donekonečna prodlužovat pracovní či podnikatelské vízum.

Michael Romancov: Rusové evidentně mají zájem na tom, aby mohli žít v Evropě. V Praze je to extrémně vidět, stejně tak v Karlových Varech. Je to ale patrné i leckde jinde po Evropě. Já to jednoznačně čtu jako zájem Rusů žít jinde než v Rusku. Proto nechápu řadu aktivit našich politiků, třeba prezidenta Miloše Zemana, ministra průmyslu Jana Mládka a dalších, kteří se snaží vzbudit dojem, že je Rusko zemí zaslíbenou. Pro koho by to mohlo platit, když vezmeme v potaz ekonomické hledisko?

Robert Břešťan: Rusko je jednou z prioritních zemí pro český export. Můžeme se ptát, podle jakého klíče byly země na tento seznam zařazeny. Jsou tam například i Irák, Srbsko a další země, kde český byznys a export není příliš velký. Ten výběr je trochu zvláštní. Na druhou stranu, abychom byli objektivní, Rusko tam nepochybně patří. Je to obrovská země se specifickými potřebami, vyváží se tam velké strojírenské celky, což se do jiných částí světa, a zejména Evropské unie českým firmám příliš nedaří. Není tedy důvod se na Rusko exportně neorientovat, respektive nebyl důvod. Současné evropské sankce totiž podle mě mají smysl, říkají totiž, že patříme do kulturního prostoru, v němž je nepřijatelné, aby jeden stát okupoval druhý.


Pořad Alter Eko si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách, které začínají v 9.30.

reklama
reklama