Investoři dají na informace z médií. Kolik je to stojí?

| redakce

Pro drobné investory hrají finanční média důležitou roli v šíření informací o akciových trzích. Například průzkum SEC (americké komise pro cenné papíry) z roku 2000 odhalil, že se přes 40 % drobných investorů při výběru investice do podílového fondu spoléhá na informace z masmédií.

David Solomon, Eugene Soltes a Denis Sosyura, autoři studie Winners in the Spotlight: Media Coverage of Fund Holdings as a Driver of Flows publikované ve vydání Journal of Financial Economics z července 2014, se snažili vysledovat, zda jednotlivci využívají informace z médií ke svým investičním rozhodnutím.

Autoři zkoumali roli médií v alokaci aktiv v rámci podílových fondů a odhalili, že je opravdu nezanedbatelná.

  • Kapitálové toky investorů následují výkonnost dosavadních pozic, ale pouze v případě, že byla zveřejněna v předchozím kvartálu v některém z předních finančních "plátků".
  • Investoři alokují významně více (či méně) kapitálu do fondů, které mají v portfoliu mediálně zviditelněné akcie s vysokými (či nízkými) minulými výnosy.
  • Peněžní toky silně reagují na změny výnosů z pozic v obdobích po zveřejnění (nikdy ne dříve), takže je jasné, že média investory značně ovlivňují.
  • Investoři se více honí za mediálně pokrývanými akciovými pozicemi, než aby se řídili zveřejněnou výkonností podílových fondů.
  • Při porovnání s výnosy rizikově očištěných benchmarků nic nenaznačovalo, že by investoři inkasovali vyšší výnosy díky investicí do fondů s minulými vítězi, "mediálními hvězdami". Spíše kvůli honbě za výkonností fondů zaplatili vysoké transakční náklady.

Autoři uzavírají, že mediální pozornost věnovaná investicím ovlivňuje chování investorů tak, že ještě umocňuje nežádoucí pocit investorů, že minulé výnosy předurčující budoucí výkonnost.

Vypadá to, že podílové fondy využívají dobře zdokumentovaného fenoménu "window dressing". K němu dochází tak, že nakupují aktuální vítěze před datem zveřejnění, aby si pak investoři mysleli, že byl fond úspěšný v identifikaci minulých vítězů.

Profesionální investoři a média

Lily Fang a Joel Peress se ve své studii Does Media Coverage of Stocks Affect Mutual Funds' Trading and Performance? snažili zodpovědět otázku, zda dělají profesionálové stejné chyby jako drobní investoři. Dokument byl publikován v září 2014 v Review of Financial Studies.

Začátečníci například nabývají dojmu, že to, co si přečtou v oblíbených finančních novinách, není obyčejná informace, ale hodnotný zdroj investiční analýzy. Naopak profesionálové by takové chyby dělat neměli, protože vědí, že masmédia v tomto smyslu nepřinášejí žádné kurzotvorné zprávy, a že tedy jen stěží dosáhnou nadprůměrných výnosů díky přečtení článku ve WSJ.

Autoři shromáždili mediální výstupy z LexisNexis pro všechny akcie z NYSE a 500 náhodně vybraných akcií z Nasdaqu v období let 1993-2002. Studie zahrnovala články ohledně "vzorových akcií" ze čtyř předních finančních deníků - USA Today, The Wall Street Journal, The New York Times a The Washington Post. Tyto noviny představují 11 % trhu finančních deníků, které jsou distribuovány na celém území USA, a jsou tak reprezentativním vzorkem pro pokrytí korporátního sektoru. Na co Fang a Peress přišli?

  • Mediálně pokrývané akcie jsou celkově více nakupovány fondy. Nákup vysoce popularizovaných akcií je dvojnásobný ve srovnání s akciemi, které média tak oblíbené nemají, a trojnásobný s těmi, které média nepokrývají vůbec.
  • Ne každý fond se nechá médii manipulovat, nicméně čím větší tendence ke koupi mediálně pokrývaných akcií, tím větší negativní korelace s budoucím výkonem fondu.
  • Fond v decilu s nejvyšší tendencí dát na média podává podprůměrný výkon oproti decilu s nejnižší tendencí o 1,5 až 2,0 procentního bodu ročně.
  • Výsledky lze aplikovat jen na nákupy, ne na prodeje fondů, a to pravděpodobně vlivem neschopnosti portfoliomanažerů prodávat nakrátko (shortovat).
  • Fondy s vysokou tendencí nákupů mediálně pokrývaných titulů vykazují tento jev setrvale.

Ze studie tak vyplývá, že institucionální investoři podléhají stejným pastem a klamům investování jako jednotlivci. Nejsou žádní mistři světa (i když chtějí, aby v to jejich klienti věřili) a dělají chyby, které zhoršují jejich investiční výkonnost.

Zdroj: ETF.com

reklama
reklama