Proč jsou ruské výdaje na armádu neudržitelné

| redakce

Ruské vojenské výdaje významně rostou. Kreml za posledních několik měsíců vydal na vojenství enormní sumy, a to i přes zhoršující se stav ekonomiky. To nepůjde dělat donekonečna.

Dokonce i přes dubnovou revizi plánu rozpočtu, který již počítá s kurzem 61,5 rublu k dolaru, Rusko podle ekonoma a bývalého rektora Nové ekonomické školy v Moskvě Sergeje Gurjeva utrácí za obranu více, než si může dovolit.

Gurjev poukazuje na nedávno zveřejněná data o rozpočtu za první tři měsíce roku 2015. Přestože výdaje mimo obranu dosáhly plánového podílu 16,5 % čtvrtletního HDP, vojenské výdaje převýšily plánovanou sumu více než dvojnásobně, když spolkly přes 9 % čtvrtletního HDP. "Rusko již utratilo přes polovinu celkového plánovaného rozpočtu na rok 2015. Takovýmto tempem by se rezervní fond vyčerpal do konce roku," píše Gurjev.

Pokračující sankce Západu znemožňují Rusku úvěrovat se na světových trzích. Moskva tak podle Gurjeva musí sahat do rezervního fondu, aby deficit, který stoupl na 3,7 % z 0,5 % HDP v důsledku nižších cen ropy a ekonomického poklesu, ufinancovala. Fond má sloužit hlavně k tomu, aby vyhlazoval výkyvy ekonomického cyklu.

V nejoptimističtějším scénáři si podle Gurjeva Rusko udrží 3,7% deficit maximálně dva roky, pak bude buď muset dát ruce pryč od Ukrajiny, aby si ulevilo od sankcí, nebo provede významné a pro prezidenta Putina politicky nebezpečné rozpočtové škrty.

Nicméně tento scénář může být podle Gurjeva příliš optimistický. "Pro Rusko je zkrátka takto vysoký podíl rozpočtu vydávaný na obranu neudržitelný. Sektor není kapacitně schopen produkovat moderní zařízení tak rychlým tempem, jak je plánováno," doplňuje.

Od roku 2011 probíhala v Kremlu debata o tom, zda Rusko zvýší vojenské výdaje. Skončila rezignací tehdejšího ministra financí Alexeje Kudrina, který byl proti zvyšování výdajů. "Vláda se zoufale snaží udržet si popularitu i v prostředí klesající ekonomiky a má menší zájem na investicích do nejmodernějšího vybavení než na projevech podpory rebelů z východní Ukrajiny, dokonce i za cenu budoucích ekonomických problémů," píše Gurjev.

"Pokud si Rusko nemohlo dovolit rozpočet na obranu 4 % HDP v příznivých ekonomických dobách, stěží se mu bude dařit udržet tak vysokou míru výdajů nyní, kdy se musí vypořádávat s nízkými cenami ropy, západními sankcemi a recesí," uzavírá Gurjev.

Zdroj: Project Syndicate

reklama
reklama