Marnivost jako ekonomická veličina strčí do kapsy Německo

| redakce

Celkem 4,5 bilionu dolarů podle Bank of America Merrill Lynch ročně utratíme za produkty a služby, jimiž zvyšujeme svou prestiž a sebevědomí. Tato "suma za lidskou marnivost" tak překonává dokonce i hrubý domácí produkt Německa, čtvrté největší ekonomiky světa. Ten dosahuje "pouhých" 3,7 bilionu dolarů.

Studie nazvaná Vanity Capital: The Global Bull Market in Narcissism (Kapitál marnivosti: Globální býčí trh s narcisismem), kterou BoAML minulý měsíc zveřejnila, definuje kapitál marnivosti jako "akumulaci hmotných a nehmotných statků za účelem navýšení sebevědomí prostřednictvím lepšího vzhledu a postavení".

Rozlišení luxusních nákupů od těch neluxusních je ovšem problematické, protože jde o vysoce subjektivní záležitost. Zatímco nákup šperků, umění či soukromého tryskáče nejspíše skutečně patří do první kategorie, otázkou je, kam zařadit například investici do iPhonu, zásnubního prstenu či studia na prestižní univerzitě.

Studie navíc mezi luxusní zboží zahrnuje i běžné produkty pro "střední třídu", jako jsou oblečení na fitness, potravinové doplňky či některá kosmetika.

BoAML vyčíslila, že nejvíce dávají na obdiv svůj ekonomický status spotřebitelé v Číně, hned za nimi se umístili Jihokorejci a třetí skončili Indové.

Růst výdajů za luxusní a neluxusní produkty a zboží (2009-2014)
Zdroj: Quartz

V absolutních číslech nicméně vedou se značným náskokem lidé ze západní Evropy, které jejich marnivost ročně vyjde na 748 miliard dolarů. Až druhé skončily Spojené státy a Čína (včetně Hongkongu a Tchaj-wanu) je třetí.

Výdaje za luxusní produkty a zboží dle regionů
Zdroj: Quartz

Částka utracená za marnivost každým rokem stoupá ruku v ruce se zlepšující se ekonomickou situací žen ve světě. Ty si totiž v současnosti mohou dovolit nakupovat více věcí. Důležitým faktorem jsou rovněž měnící se nákupní zvyky mužů. Kdo by si například donedávna pomyslel, že se módním hitem stanou luxusní panské kabely?

Trh s marnivostí a narcisismem samozřejmě podporují i sociální sítě, kde se lidé snaží vyrovnat svým přátelům i konkurentům, a také e-shopy, které lidem umožňují nakupovat daleko více a pohodlněji než v minulosti.

Z psychologického hlediska existuje řada důvodů, proč lidé nakupují. Jedním z nejčastějších důvodů je ale právě fakt, že nám vytoužené zboží dává větší pocit moci a atraktivity, tvrdí studie. Nákupy posilují naše sebevědomí, které pak může světu předvést, jak chytří a dobří jsme a jak moc nás lidé mají obdivovat.

Zdroj: Quartz

reklama
reklama