Neumíme odhadnout, jak moc (ne)jsme dobří

| redakce

Úsudek nás může klamat mnoha způsoby. Jednou z nejhorších věcí, které běžně děláme, je přeceňování vlastních schopností.

To výborně ilustruje experiment Michaela Mauboussina a Dana Callahana z Credit Suisse. Tito pánové sestavili kvíz, který účastníci pokusu absolvovali anonymně na internetu. Kvíz má zajímavou pointu - po zodpovězení 30 "ano/ne" otázek byli respondenti u každé z nich dotázáni, jak jsou si jistí správností své odpovědi.

Respondenti, kteří v dané otázce vůbec netušili, která bije, měli uvést, že jsou si z 50 % jistí správnou odpovědí. Tedy přiznat, že hádají. Tazatelé, kteří si byli odpovědí na otázku opravdu jistí, měli uvést 100 %. Pokud se respondent se svou sebejistotou nacházel někde mezi, předpokládalo se, že dle svého vlastního uvážení uvede 60 %, 70 %, 80 % či 90 %.

Na základě celkem 1 985 sesbíraných odpovědí došli Mauboussin a Callahan k závěru, že většina respondentů své znalosti výrazně přecenila. Ještě zajímavější je to, že čím více si lidé byli správností své otázky jistí, tím spíše se pletli. "Když tázaný volil 100 %, měl pravdu pouze ze 77 %. Ti, co volili 90 %, měli pravdu jen ze 65 %. Přecenění schopností bylo nejvyšší při největší víře ve správnost odpovědi," uvedli výzkumníci.

Následující graf ukazuje, že lidé, kteří uvedli, že tipovali, měli skutečně přibližně polovinu odpovědí správně. Rozdíl mezi skutečně správnou odpovědí a pocitem správné odpovědi se výrazně zvyšuje u sebevědomějších respondentů.

Graf: Pocit správnosti

Poznámka redakce: Data sesbíraná v "nevinném" průzkumu si již pouze stačí dosadit do investiční "rovnice". Čím jistější a konkrétnější jsou komentáře k dění na trzích a predikce analytiků a stratégů, tím podezíravěji bychom k nim měli přistupovat. I když je pravda, že na to, co děje na trzích, většinou nestačí "ano/ne", daleko důležitější bývají "buy/sell" nebo "bid/ask".

Zdroj: Credit Suisse

reklama
reklama