Vlci z Wall Street se diví: Proč dostáváme tak málo?

| redakce

Z úst obyčejných lidí asi neuslyšíte o tom, že mají bankéři nízké platy, oni sami se ale cítí nedoceněni. Finančníci nemají obavy jen o své odměny, pesimisticky vidí také budoucnost celého bankovnictví a dopady přísnější regulace na byznys bank. Vyplývá to z průzkumu Bloomberg Markets Global Poll.

Na otázku, zda vydělávají více nebo méně ve srovnání s očekáváním z doby, kdy se rozhodovali pro kariéru ve financích, označilo 48 % respondentů své odměny za menší nebo mnohem menší. Očekávání se naplnila jen třetině oslovených.

Očekávání a realita
Zdroj: Bloomberg

Průzkum z poloviny dubna provedený mezi klienty Bloombergu z řad traderů, analytiků, portfoliomanažerů a vrcholných manažerů bank odhalil jejich obavy, že byznys Wall Street kvůli dopadům přísnější regulace na výnosy začíná ztrácet na své velikosti. Jen zlomek oslovených navíc věří tomu, že regulace trh ochrání před další krizí. Banky jsou podle respondentů nadále příliš velké a systémově důležité (fenomén "too big to fail").

Na největší banky je po záchranných operacích z let 2008 a 2009 nadále vyvíjen tlak, pokud jde o redukci nákladů. Nová regulace omezuje míru využívané páky (zadlužení) a nutí banky podstupovat méně rizik a vyhýbat se některým podnikatelským aktivitám. Pro firmy působící v odvětví to znamená škrty na výplatních páskách zaměstnanců. To je mimochodem téma, které vrcholní manažeři probírají na poradách představenstva každý kvartál. V dubnových konferenčních hovorech mimo jiné James Gorman, šéf Morgan Stanley, a Marianne Lake, finanční ředitelka JPMorgan Chase, oznámili snižování platů v poměru k výnosům.

Trend je jasný - škrtat, kde se dá

Goldman Sachs dala loni stranou na odměny 12,7 miliardy USD, což odpovídá 36,8 % výnosů. Od doby, kdy se firma v roce 1999 začala veřejně obchodovat, bylo číslo nižší jen v roce 2009 (36 %). Průměrný plat na zaměstnance v roce 2014 klesl na 373 265 USD z 504 750 USD v roce 2007.

"Stále vydělávají slušné peníze, není to ale jako v roce 2007," tvrdí Jeanne Bran­thoverová, šéfka divize finančních služeb Boyden Global Executive Search. "Dosáhnout na větší bonus je stále těžší, kritérií pro jeho získání přibývá, a to nehledě na to, jak se firmě daří."

Zatímco bankéři si na své výplatní pásky nepřestávají stěžovat, ti na druhé straně vnímají jejich platy stále jako příliš vysoké. "Oblastem financí, jako jsou správa aktiv, privátní bankovnictví a podobně, které tolik nezasáhla finanční krize, se daří nadále dobře," tvrdí Bran­thoverová.

Budoucnost Wall Street? Byznysu ubude

43 % respondentů tvrdí, že se odvětví zmenší, protože regulace zadupává příležitosti. 18 % oslovených dokonce předpovídá, že v příští krizi finanční sektor zažije kolaps. Jen 7 % věří v růst a větší zisky.

Budoucnost Wall Street
Zdroj: Bloomberg

Respondenti navíc ani nevěří tomu, že by regulátoři podchytili hlavní problém z roku 2008, kdy krach Lehman Brothers způsobil téměř kolaps celého finančního systému. Banky jsou stále příliš velké. 71 % respondentů to přisuzuje jejich nadměrné složitosti (nejčastější odpověď), případně tomu, že se regulátoři nezaměřují na správné oblasti.

Jen 21 % oslovených považuje problém bank ohrožujících systém za vyřešený prostřednictvím snížení páky nebo regulatorních plánů na eliminaci problémových společností.

Systémově nebezpečné banky
Zdroj: Bloomberg

Neviňme regulátory

Thomas Hoenig, viceprezident U.S. Federal Deposit Insur­ance, tvrdí, že vinu bychom měli hledat u samotných institucí. "Jsou zkrátka příliš velké a složité na řízení," tvrdí. "Kdykoli začnou vydělávat, porušují nějaké pravidlo a hrozí jim sankce. To je důvod, proč přetrvává tlak na obcházení regulace. Trh bude nutit největší banky, aby omezily aktivity nebo se rozštěpily."

Finanční profíci si stěžují na regulaci, jsou ale názorově rozštěpeni ohledně jejích dopadů na byznys bank. 39 % z nich tvrdí, že pociťují rozsáhlé škody v odvětví, těsná většina vnímá dopad jako limitovaný nebo vůbec žádný. Jen 5 % považuje regulaci za přínos.

Když přijde řeč na odměny, finanční profesionálové se nestrachují jen sami o sebe. Obávají se i rostoucí příjmové nerovnosti ve společnosti. Nejlepším řešením je podle 43 % zvýšení vládních výdajů na vzdělání a infrastrukturu. Dalších 25 % tvrdí, že by měly být za účelem podpory růstu sníženy daně, a 13 % říká, že nerovnost nevnímá jako problém. Pouze 16 % respondentů doporučuje opatření, která by zasáhla i je; konkrétně jde o mimořádné zdanění bohatých.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku klientů Bloombergu. Pokrýval jak klienty prodávající finanční produkty, tak stranu kupujících.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama