Expert: Musíme se v Česku dívat hlouběji než na HDP. Firmy orientované na Rusko nemusejí trpět jako jeden muž

| Roman Chlupatý

Rusko může být pro některé vývozce stále zajímavé, ekonomika jako celek ale schytává rány z mnoha stran. Diskutované geopolitické třenice a s nimi spojené obchodní sankce nejsou jediným důvodem, proč Coface snížila loni hodnocení Ruska na stupeň C, vysvětluje ředitel české pobočky této společnosti Martin Růžička. Ten se s politickým kartografem Michaelem Romancovem v rámci natáčení pořadu Alter Eko na Rádiu ZET zaměřil vedle Ruska i na Česko a jeho ambice postoupit v žebříčku světových ekonomik o stupínek výše.

Michael Romancov: V poslední době je možné na mnoha místech světa sledovat hodně turbulentní vývoj. V Rusku, na Ukrajině nebo na Blízkém a Středním východě rizika z pohledu politologa narůstají. Jak to nyní vnímáte vy, která místa jsou nejrizikovější pro obchodníky?

Martin Růžička: Rizikových faktorů je celá řada. Může to být třeba i rizikový partner ve vyspělé ekonomice – obchod pak může být rizikový, i když je vše ostatní v pořádku. Tím mám na mysli například zmíněná politická rizika, kupříkladu to, že by nějaká vláda zamezila transferu peněz za hranice a podobně. Politická rizika tedy nemusejí hrát roli, ale i tak je potřeba zvažovat, zda je daný partner bonitní a má ošetřena rizika. Jde tedy o tak trochu nekonečný řetězec rizik a jejich štěpení.

Michael Romancov: I politická rizika ale nesporně mohou hrát roli. V této souvislosti je aktuálně hodně turbulentním trhem ten ruský. Jak Rusko vidíte vy?

Martin Růžička: K Rusku radíme přistupovat opatrně už od roku 2011. Tehdy začalo docházet ke zpomalení růstu ekonomiky a spotřeby. Informace, které se v poslední době v souvislosti s Ruskem objevují, jsou negativní. Jde například o pokles cen ropy, vždyť přes 70 % ruského exportu je navázaných na tuto surovinu. I proto došlo ke zpomalení ekonomiky a devalvaci rublu. Spotřebitelé tak fakticky přišli o spoustu peněz, respektive kupní sílu. Zároveň se zkomplikoval přístup k úvěrům, protože bankám, které akceptovaly zadlužení v cizích měnách, se tyto úvěry prodražily. Rizik – a to nepočítám ta politická, jako jsou trvající sankce – je tedy celá řada.

Michael Romancov: Česká vláda přesto vyzývá podnikatele, aby Rusko neopouštěli, aby se tam udrželi. Co si o tom vzhledem k současnosti i očekávané blízké budoucnosti myslíte?

Martin Růžička: Jak jsem zmínil, Rusko sledujeme delší dobu. V polovině loňského roku jsme mu udělili rating C, což znamená, že situace v zemi není úplně příznivá. Na druhou stranu, abychom byli objektivní, je potřeba připomenout, že se v Rusku řada oborů dočká solidní poptávky. Může jít o specifické oblasti strojírenství a další. To může být pro některé naše vývozce příležitost. Exportéři, kteří se orientují na osobní spotřebu, ale mají problémy.

Michael Romancov: Zmínil jste rating, což je jedna z věcí, kterými se zabýváte. V této souvislosti mi vyvstávají snahy Ruska a Číny vybudovat vlastní ratingovou agenturu, protože ty západní jsou podle vyjádření obou asijských obrů zpolitizované.

Martin Růžička: Velké ratingové agentury hodnotí schopnost (nejen) států dostát závazkům. My se na to díváme očima byznysmena, který do země vyváží. Zajímá nás, zda jsou firmy v dané zemi schopné dostát svým závazkům, a na základě toho přidělíme známku celému státu. Náš pohled je tedy spíše mikroekonomický a liší se od makroekonomického, který může obsahovat i politické prvky. Je potřeba zmínit, že uvažovaná agentura musí svou práci založit na silné, konzistentní a uznávané metodice. To není tak jednoduché; kdyby bylo, máme svět plný ratingových agentur. Ambice Ruska a Číny asi budou politicky motivované. V případě, že tento záměr naplní, bude pro tuto agenturu obtížné získat si renomé.

Michael Romancov: Na závěr se ještě zaměřme na Česko, tentokrát na stav hospodářství. Po relativně dlouhé době roste HDP zajímavým tempem. Je čas slavit?

Martin Růžička: Česko by se mělo snažit dostat na vrchol. K tomu je ale potřeba mít ještě větší ambice, než jaké máme nyní. Musíme se dívat hlouběji než na vývoj HDP, zaměřit se na strukturu ekonomiky a na to, čím je hospodářství taženo. Na to, zda opravdu nejsme tak často skloňovanou montážní linkou západní Evropy. A v neposlední řadě se musíme zamyslet nad tím, zda máme předpoklady pro to, abychom se na pomyslném vrcholu udrželi, když už se na něj jednou vyškrábeme.

Michael Romancov: Vidíte v tomto ohledu pro evropskou zemi velikosti České republiky nějaký vzor, ekonomiku, od které bychom se mohli učit?

Martin Růžička: Vzorů může být celá řada a lze si vzít od každého něco. Jistě, může být lákavé kopírovat zavedené vzory, třeba severské země. Jejich ekonomiky jsou dobře strukturované a mají slušnou dynamiku (to se týká například uplatňování inovací). Kopírovat ale jen jednu věc podle mě není nejvhodnější.

reklama
reklama