1,5 bilionu USD, které trh zatím nevzrušují

| redakce

Světová ekonomika se po propadu způsobeném finanční krizí z roku 2008 opět dostává do kondice. Ekonomové nicméně tvrdí, že se z pohledu růstu bude na dlouhodobé předkrizové průměry šplhat velmi pomalu a nakonec se na ně pravděpodobně ani nedostane.

Světové hospodářství sice podporují extrémně nízké úrokové sazby v Evropě, Japonsku a USA a s nimi spojené velmi nízké náklady na dluhové financování, ani to ale podle ekonomů svět nespasí. Ekonomové z JPMorgan předpovídají, že meziroční tempo růstu světové ekonomiky do roku 2020 při prodloužení současného trendu vývoje klesne na 2,4 % meziročně z 3 % v poslední dekádě.

Obchod, rovnoprávnost pohlaví a lepší infrastruktura

Martin Malone, globální makroekonomický stratég z brokerské společnosti Mint Partners, tvrdí, že existují v zásadě tři způsoby, jak ekonomiku dostat zpět do formy. Je podle něj potřeba posílit mezinárodní obchod, podpořit zapojení žen do dění na trhu práce a více investovat do infrastruktury. Pokud by se po celém světě podařilo naplnit všechny tři body, přidalo by to podle Maloneho k meziročnímu tempu růstu světové ekonomiky kolem dvou procentních bodů, což je ekvivalent zhruba 1,5 bilionu amerických dolarů. Takového objemu neplánuje dosáhnout ani Evropská centrální banky se svým programem kvantitativního uvolňování.

Převedení tohoto "prorůstového balíčku" do reality je nicméně podmíněno zaváděním strukturálních reforem, které bohužel ne vždy zcela souznějí s politickými programy vládnoucích stran, a mnohdy navíc narážejí na společenská či náboženská tabu. To se týká například většího zapojení žen do pracovního procesu.

"Nemůžeme jen čekat na lepší časy. Musíme bez váhání začít zavádět strukturální reformy," prohlásil nedávno šéf německé centrální banky Jens Weidmann. "Každá reforma potřebuje čas, aby se projevila, takže čím dříve začneme, tím spíše uvidíme výsledky."

Jedna vlaštovka jaro nedělá?

V souvislosti s podporou mezinárodního obchodu Malone ukazuje na potřebu větší participace světových mocností. Z aktuálních projektů spatřuje velký potenciál například v Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), o němž jednají USA s Evropskou unií.

Objem investic do infrastrukturních projektů Malone navrhuje alespoň zdvojnásobit. Například Čína aktuálně spouští projekt nové rozvojové banky (AIIB), do něhož se investoři jen hrnou. Zájem o vstup do projektu projevily mimo jiné i tři největší ekonomiky eurozóny, tedy Německo, Francie a Itálie. Kapitál AIIB se má v počátcích pohybovat kolem 50 miliard USD, do budoucna však Čína nevylučuje jeho navýšení na dvojnásobek. V mnoha ohledech podobný projekt vzniká i na starém kontinentu pod taktovkou předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. A do něj chce zase na oplátku přispět Čína.

Ekonomové a analytici z Royal Bank of Scotland dodávají, že by zásadní transformací měl projít také vzdělávací systém. "Časy se rychle mění," poznamenal jen před pár dny v poznámce klientům ekonom z JPMorgan Michael Feroli. Mocnosti i trhy na vzestupu skutečně nemají na co čekat, pokud nechtějí za pár let hrát druhé housle.

Zdroj: Bloomberg

reklama
reklama