Česko jako štika regionu? Možná, úžasná data o HDP ale nedávají smysl

| Martin Lobotka

Česká ekonomika vzrostla dle dat ČSÚ v prvním čtvrtletí letošního roku oproti poslednímu čtvrtletí roku předchozího o 3,1 %, což bylo nejen jasně nejvíce v Evropě, ale také vůbec nejvíce v moderní historii ČR. Jen jednou od roku 1996 rostlo české hospodářství čtvrtletním tempem přes 2 % (2,4 % zkraje roku 2006, a to za vydatné asistence současného premiéra, v té době na ministerstvu financí).

Pokud by tuzemská ekonomika měla růst podobným tempem po zbytek roku, zvětšil by se její výkon za celý rok procentuálně tempem dvojciferným. A protože Česko neobjevilo obrovské naleziště ropy ani neprochází poválečnou obnovou, doporučuji brát vysoká čísla s velkou rezervou.

Rozdíl mezi růstem HDP a růstem přidané hodnoty (který je z definice jen důsledkem daní) je gigantický (1,5 procentního bodu). ČSÚ se jej snaží vysvětlit "nerovnoměrným výběrem daně z tabákových výrobků", ale toto vysvětlení nepřijímám. Zatímco na přelomu let 2012 a 2013 a také 2013 a 2014 se skutečně v důsledku předzásobení tabákovými kolky inkaso daně v lednu vždy prudce zvedlo, kvůli změnám v legislativě se koncem roku 2014 žádné předzásobení nekonalo. To potvrzují i data z Babišova ministerstva – zatímco v lednu 2013 a 2014 vybralo Ministerstvo financí na tabákové dani 14, respektive 17 miliard Kč (30 %, respektive 37 % celkového celoročního inkasa), v lednu 2015 získalo jen nijak neobvyklých 4,6 miliardy Kč, tedy asi desetinu očekávaného výběru daně.

Na straně poptávky navíc není vidět do ruda rozpálenou ekonomiku. Fixní investice vzrostly oproti poslednímu čtvrtletí 2014 o pouhých 0,2 % a jsou stále hluboko pod předkrizovým maximem, poptávka domácností přidala solidních, ale ne výjimečných 0,9 %, vláda a zahraniční obchod růstu dokonce ubíraly. To ukazuje na ekonomiku, která sice roste, ale zdaleka ne "africkým" tempem. Celková hrubá tvorba fixního kapitálu (fixní investice + zásoby) totiž vzrostla oproti konci roku 2014 o neuvěřitelných 14 %. Po propadu zásob ve 4. čtvrtletí se dala jistá korekce čekat, tomuto tempu však nelze věřit ani je nijak vysvětlit - určitě ne optimismem firem ohledně budoucí poptávky. Ten by totiž musel byt vpravdě extrémní a nic takového v průzkumech důvěry či v rámci indexu PMI není vidět.

Růst v okolních zemích se v prvním čtvrtletí pohyboval mezi půl a jedním procentem, v Německu to byly jen tři desetiny procenta. Nijak velké rozdíly mezi těmito zeměmi nebyly ani v posledním čtvrtletí roku 2014. Proč by měla ČR najednou růst tempem mnohonásobně rychlejším než okolní země, zejména když se dobře "viditelné" složky agregátní poptávky (domácnosti, investice, zahraničí) vyvíjejí stejně, je záhadou.

Na její rozluštění si budeme muset nejspíše několik čtvrtletí počkat. Je pravděpodobné, že ČSÚ data postupně zreviduje na hodnoty, které dávají smysl. "Etiopský" růst (Etiopie je jedna z afrických zemí, jejichž ekonomika roste dvojciferným procentuálním tempem) ve středu Evropy jej totiž nedává.

reklama
reklama