Co Maria Draghiho okrádá o klidný spánek?

| redakce

Růst cen světových akcií na rekordní hodnoty není bez rizika. Ve zprávě o finanční stabilitě to přiznala Evropská centrální banka. Situaci na světových finančních trzích ECB hodnotí jako "křehkou rovnováhu", kterou může rozbít prakticky jakákoli negativní zpráva zásadnějšího charakteru.

ECB mimo jiné upozorňuje na růst takzvaného šedého bankovního systému (stínového bankovnictví), tedy institucí, které navenek nevystupují jako banky, a tedy nepodléhají přísným regulačním pravidlům, avšak jejich služby klientům víceméně odpovídají produktům a službám bank. Jen hedgeové fondy řízené šedými bankami od prosince 2008 nabobtnaly o 150 % a objem aktiv spravovaných investičními fondy šedých bank stoupl o 120 % na 9,4 bilionu eur.

Velkým problémem spojeným s praktikami uplatňovanými na šedém bankovním trhu je podle ECB příslib možnosti rychlého prodeje aktiv. Velké jednorázové odlivy peněz jsou dlouhodobě neúnosné, uvádí banka ve zprávě. Nárazové prodeje se podle instituce mohou vymknout kontrole a spustit masivní neřízené výprodeje napříč všemi světovými trhy.

Zpráva navíc zdůrazňuje, že velké množství fondů šedých bank využívá při investování páku, což stabilitu finančního trhu dále podkopává.

Vývoj velikosti regulérního a šedého bankovního sektoru
Vývoj velikosti regulérního a šedého bankovního sektoru

Klasické bankovní domy jsou podle ECB v dobré kondici, i když jejich hospodaření brzdí uvolněná měnová politika, která srazila výnosy relativně bezpečných likvidních aktiv na naprosté minimum, v některých případech dokonce do záporu.

Zpráva také zmiňuje evropskou dluhovou krizi, která se na starém kontinentu začala šířit v roce 2009. "Zadlužení zemí, které dluhová krize zasáhla nejtvrději, je stále extrémní a vlády těchto zemí před sebou mají ještě hodně práce, aby veřejné finance očistily," uvádí zpráva. "Stav veřejných financí v mnoha případech zůstává neuspokojivý."

Zadlužení nefinančních institucí, vlád a domácností v eurozóně
Zadlužení nefinančních institucí, vlád a domácností v eurozóně

Za největší riziko současnosti ECB překvapivě nepovažuje Řecko, ale očekávaný růst amerických úrokových sazeb. Očekává se, že utažení měnové politiky posune výnosy vládních i korporátních bondů vzhůru, což firmám i celým státům zvýší budoucí náklady na dluhové financování. Značná rizika souvisejí také s růstem hodnoty amerického dolaru, protože nemalá část rozvíjejících se ekonomik má půjčky vedené v americké měně, a v okamžiku jejich splatnosti tedy bude muset sáhnout hlouběji do státní kasy pro národní měnu.

Dluh rozvíjejících se ekonomik denominovaný v USD
Dluh rozvíjejících se ekonomik denominovaný v USD

Neméně znepokojivé je dle ECB i riziko náhlého zpomalení růstu globální ekonomiky, které by vrátilo evropskou dluhovou krizi do středu pozornosti. Zpráva banky upozorňuje, že agregátní dluh Evropy je výrazně vyšší než v roce 2008, a odchod dluhové krize ze scény tak může být jen přestávkou před začátkem druhého dějství.

Zdroj: The Telegraph

reklama
reklama