Řekové se možná stejně zbaví eura, i když ustojí současnou napjatou situaci

| redakce

Oficiálně chce řecká vládnoucí strana SYRIZA v eurozóně zůstat. Její odhodlání ale závisí na okolnostech. Nemá totiž smysl vyhýbat se takzvanému Grexitu, když jednotná měna zaručuje leda tak dlouhá léta stagnace a bolestivých strukturálních reforem. Otázka tedy je, zda je pro Řeky výhodnější setrvat v měnové unii, nebo z ní vystoupit. Druhá možnost by rozhodně neměla být podceňována.

Ochota Řeků přinést eurozóně další oběti začíná být poněkud omezená. Veřejný průzkum z 10. května letošního roku ukázal, že 58 % příznivců levicové koalice SYRIZA upřednostňuje znovupřijetí drachmy před pokračováním úsporných opatření.

Řecký průzkum veřejného mínění na podporu eura

Obecně lze ovšem říci, že jsou dotázaní ochotní dělat kompromisy, aby bylo zachováno členství v eurozóně. 66 % respondentů si myslí, že by vláda měla dělat kompromisy. Ve stejném průzkumu si ale 57 % lidí myslelo, že by kompromis neměl zahrnovat penzijní reformu, i když je důchodový systém v rozkladu. "Dělání kompromisů" tedy pro Řeky zdaleka neznamená plné podrobení se podmínkám.

Klíčovou otázkou je také to, jak draho by takové vystoupení z eurozóny vyšlo. Potenciální "vysoká cena za odchod" by ale podle analýzy Oxford Economics mohla být vyvážena řadou výhod. Ačkoli to znít odvážně, řecké nominální náklady na práci již nyní klesly díky škrtům pod úroveň těch německých, jak ukazuje následující graf.

Mzdové náklady v Řecku (2000-2014)

Navzdory zlepšení konkurenceschopnosti je suma eur, kterou Řecko získává z vývozu, prakticky neměnná. Je stabilní již roky a stále je nižší než před krizí. Drží se ale stabilní na pozadí hroutící se ekonomiky, a tak se podíl vývozu na HDP zvyšuje.

Řecký export (% HDP) 1970 – 2014

Je možné, že by další snižování relativních nákladů na práci mělo ještě větší vliv na řeckou obchodní bilanci. Tyto dodatečné redukce ale nejsou možné, dokud Řecko zůstane připoutané k jednotné měně.

Default a devalvace mohou přinést další výhody. "Pokud řecké domácnosti dosud vybraly z bank zhruba třetinu svých depozit, držely by aktuálně zhruba 35 miliard eur ve finančních aktivech, která by nebyla převedena na drachmy," uvádí analýza Oxford Economics. Hodnota těchto aktiv by po zavedení řecké měny vzrostla o sumu, o kterou by měna oslabila.

Objevují se dokonce scénáře, že by se řeckým bankám ve světě insolvence a devalvace nevedlo špatně. Záleželo by ale samozřejmě na restrukturalizaci vládního dluhu, přístupu Evropské centrální banky a tak dále. Naštěstí pro řecké banky tyto instituce disponují relativně velkým portfoliem aktiv, která by zůstala denominovaná v eurech a dalších zahraničních měnách.

Není jasné, jak by se k řeckému odchodu z eurozóny postavila Evropa. To už ale bohužel není ekonomická, ale spíše politická otázka. A na ty se odpovědi hledají jen složitě.

Zdroj: ftalphaville.ft.com

reklama
reklama