Trocha vědy: Co s cenami aktiv dělají finanční krize?

| redakce

Poslední finanční krize spustila nejdelší a nejvážnější recesi v USA od druhé světové války. Scénář úplného finančního kolapsu se náhle stal reálnou hrozbou a média a politici se začali obávat, že ekonomika směřuje k další Velké depresi.

Velká deprese je tržními pozorovateli považována za mimořádnou etapu americké ekonomické historie. Začala devastujícím krachem trhu a představovala extrémní ukázku toho, jaké mohou mít finanční krize a recese negativní dopady.

Velké depresi je proto věnováno mnoho prostoru v odborné literatuře zabývající se oceňováním aktiv. Cogley a Sargent tvrdí, že strach z návratu Velké deprese může vysvětlovat vysoké, ale klesající prémie na akciovém trhu. V podobném výzkumu Barro ukazuje, že pro vysvětlení hlavolamu akciových prémií jsou potenciálně důležité právě mimořádné katastrofální události.

Z Bianchiho práce je zase patrné, že během raných měsíců Velké recese vývoj na finančních trzích odpovídal situaci během Velké deprese. Díky tomu lze ocenit průřezově výnosy aktiv. Klíčové jsou tyto čtyři skutečnosti:

1. Neobvyklé charakteristiky Velké deprese jsou zachyceny "režimem Velké deprese". Pravděpodobnost přepnutí trhů do tohoto režimu zůstává po mnohá desetiletí poblíž nuly. Stoupá však v krátkém období během Velké recese.

Bianchi využil autoregrese MS-VAR (Markov-switching vector autoregression) pro období od prosince 1928 až června 2009. V MS-VAR se vztahy mezi proměnnými výnosů a rozsahem šoků mohou v čase měnit podle aktuálně platného režimu.

V modelu jsou zahrnuty čtyři klíčové finanční proměnné - riziková prémie (dodatečný tržní výnos nad bezrizikovou měrou), termínový spread (rozdíl mezi úrokovými sazbami na výnosové křivce pro různé doby splatnosti), P/E poměr a hodnotový spread (spread mezi výnosy malých růstových a hodnotových akcií).

Pravděpodobnost režimu Velké deprese stoupla v počátku období Velké recese. V ostatních případech byla téměř nulová. Hranici 50 % překonala v únoru 2009 poprvé od listopadu 1948. Nicméně pravděpodobnost se rychle vrátila k nule v březnu 2009.

Pravděpododbnost režimu Velké deprese
Pravděpododbnost režimu Velké deprese

Poznámka: První obrázek zobrazuje očekávanou pravděpodobnost režimu Velké deprese spolu s vývojem P/E poměru a hodnotového spreadu (obě proměnné byly normalizovány, aby se vešly do pásma 0 až 1). Tři obrázky níže se zaměřují na tři klíčové události - Velkou depresi, konec technologické bubliny a Velkou recesi.

2. Režim Velké deprese je charakterizován kolapsem akciového trhu spolu s významným růstem hodnotového spreadu. Ten indikuje, že růstové akcie podávají během finančních krizí lepší výkon než hodnotové akcie.

Další skupina grafů znázorňuje simulaci, v níž je porovnáván nejpravděpodobnější scénář pro daný režim (silná modrá linie) a skutečná data (červená tečkovaná linie). Vstup do režimu Velké deprese provází výrazný propad akciového trhu a současný nárůst hodnotového spreadu a termínového spreadu. Po dramatickém propadu se akciový trh částečně zotavuje, zatímco hodnotový spread a termínový spread dále rostou. Jakmile unikne ekonomika z režimu Velké deprese, model předpovídá rychlý obrat hodnotového a termínového spreadu. Akciový trh se vyvíjí v opačném směru a vykazuje silný růst a konvergenci k vyšší průměrné hodnotě.

Velká deprese: termínový spread, P/E poměr, hodnotový spread
Velká deprese: termínový spread, P/E poměr, hodnotový spread

Poznámka: Graf ukazuje simulaci, v níž režimy následují nejpravděpodobnější scénář na základě očekávaných pravděpodobností. Počáteční hodnoty se potkávají se skutečnými daty. Simulované časové řady jsou označeny modrou linií, zatímco červené linie odpovídají datům. Dvě horizontální linie značí pro režim specifické podmíněné stabilní stavy. Jde o hodnoty, k nimž by měly proměnné konvergovat, pokud bude režim dlouhodobě platný.

  • 1
  • 2
reklama
reklama