Jak se Řecko vyhnulo hyperinflaci

| redakce

Politici se dohodli - když vše schválí národní autority, Řecko se bude potřetí za pět let zachraňovat. Nebo se mu bude naopak dále ubližovat? Levicoví ekonomové doporučovali odchod země z eurozóny a přijetí vlastní měny se vším, co s tím souvisí. Ekonomové pravice prosazovali setrvání Řecka v měnové unii. Který názor je lepší?

Cullen Roche, zakladatel společnosti Orcam Financial Group, říká, že byl před pěti lety jednoznačně za odchod Řecka z eurozóny. Plná integrace podle něj nebyla možná a země si měla projít depresí a deflací, aby dokázala dát svou ekonomiku do pořádku. Tento názor se ukázal jako správný. Pokud by Řecko zavedlo drachmu již před pěti lety, mohlo se vyhnout příliš hluboké deflaci a depresi.

Řecký HDP na obyvatele
Řecký HDP na obyvatele

Nyní je ale situace jiná. Ekonomická kondice země se změnila a Řecko je jediným členem eurozóny, který za posledních pět let zaznamenal pokles mezd. A docela výrazný i v relativním vyjádření.

Růst reálných mezd a produktivity

Levicoví ekonomové v posledních týdnech doporučovali odchod Řecka z eurozóny kvůli lepší konkurenceschopnosti díky slabší nové měně. Roche si ale myslí, že pět let po začátku deprese na to již není vhodná doba.

Řecko pravděpodobně čekají další těžké časy podpořené slabým růstem a dalšími úspornými opatřeními. Ale alternativní scénáře jsou ještě horší, zahrnují vysokou inflaci, nebo v horším případě hyperinflaci. Pokud bychom hledali vhodného kandidáta na hyperinflaci, bylo by jím právě Řecko s novou měnou.

Problém má několik rovin:

  • Řecká ekonomika je příliš závislá na zahraničním exportu.
  • Euro by bylo v Řecku i s novou drachmou stále dominantní měnou, protože ekonomika závisí z velké části na cestovním ruchu a službách. Přinejlepším by tak vznikl duální měnový systém.
  • Daňový systém země je nefunkční.
  • Slibovaný rozpočet nebude kvůli daňovým příjmům fungovat.
  • Po řeckých dluhopisech nebude poptávka.

Řecko by tedy s novou vlastní měnou muselo financovat své výdaje pomocí centrální banky, což by vedlo k vysoce inflačnímu prostředí. Některé z těchto nepříjemností by Řekové mohli kompenzovat drsnějšími vládními zásahy, včetně úsporných opatření a vyrovnaného rozpočtu, ale ty nebyly na pořadu dne. Je dokonce možné, že by zavedení vlastní měny nevedlo pouze k nutným úsporným opatřením, ale i k vysoké inflaci.

Inflace není v Řecku neznámým pojmem. Ještě před přijetím eura, které v zemi znamenalo bezprecedentní cenovou stabilitu, se Řecko nacházelo v trvalé inflační spirále. Před nástupem koalice SYRIZA vykazovalo Řecko díky změnám v ekonomice známky mírného růstu. Růstové vyhlídky sice nebyly nijak valné, ale řecká vláda měla alespoň na výběr - několik let pomalého růstu, nebo pokus o vlastní cestu s velkou pravděpodobností návratu k vysoké inflaci, která výrazně zhorší ekonomickou situaci v zemi? Nakonec se zrodila politická dohoda, jejíž dopady budeme moci sledovat v přímém přenosu.

Zdroj: Pragmatic Capitalism

reklama
reklama