České banky by skokové zvýšení sazeb pocítily, připouští expert z ČNB

| Roman Chlupatý

Navzdory pokračujícím evropským turbulencím zůstává český finanční systém odolný vůči krizi. Výjimkou je sektor družstevních záložen, z něhož se stala černá díra paradoxně v době, kdy se domácí ekonomice dařilo. To bylo specifické, řekl hlavní ekonomce Raiffeisenbank Heleně Horské v pořadu Alter Eko na Rádiu ZET vedoucí odboru finanční stability České národní banky Jan Frait. V Česku působící banky by podle něj nemělo položit ani případné výrazné zvýšení úrokových sazeb.

Helena Horská: Podle vaší nové prognózy a analýzy je český bankovní sektor velice stabilní a odolný. Platí to i pro ostatní finanční instituce, jako jsou družstevní záložny či pojišťovny?

Jan Frait: Finanční systém v České republice je velice stabilní a odolný. Oproti předchozím čtvrtletím se navíc jeho odolnost ještě zvýšila, což platí pro banky i sektor pojišťoven. Deset největších pojišťoven, které tvoří více než 90 % trhu, jsme podrobili poměrně brutálnímu zátěžovému testu, jehož výsledky byly uspokojivé. Družstevní záložny jsou ale výjimka, tento malý segment v posledních letech neuspěl. Některé záložny se nevěnovaly tradičnímu družstevnímu bankovnictví, ale spíše investicím do realit nebo snaze konkurovat velkým bankám. V tom pohořely. Některé instituce skončily a ty, které zůstaly, mají ve svých knihách stále téměř třetinu problematických úvěrů, které často končí ztrátami.

Helena Horská: Jsou tedy nyní družstevní záložny v podobné situaci, v jaké byly na konci 90. let malé banky v Česku?

Jan Frait: Ten segment je opravdu malý, z hlediska našeho útvaru takřka pod rozlišovací schopnost. Ale věnujeme se mu, protože jeho špatná reputace může zasít semínko nedůvěry v celý finanční systém. Družstevní záložny se přitom dostaly do problémů v době, kdy ekonomika jako celek fungovala docela dobře a celý finanční systém byl zdravý a stabilní. V takovém prostředí dospět do stavu, v jakém jsou družstevní záložny, je skutečně specifické a zvláštní. Tím se situace liší od 90. let.

Helena Horská: Domácí banky jsou naopak stabilní a odolné. Mohly by na tom něco změnit úrokové sazby, které jsou nyní na historických minimech?

Jan Frait: Samozřejmě, že je něco podobného pro klienty – domácnosti, podniky i stát – příjemné. Zpočátku to berou jako pozitivní změnu, dočasný příspěvek ke své schopnosti splácet. Pokud to ale trvá dlouho, může to vyvolat iluzi, že splácet úvěry je velice jednoduché, že úvěry vlastně nic nestojí, a to může vést k přijímání neadekvátních rizik. Lidé obecně mají tendenci rizika podceňovat a myslet si, že všechno dobře dopadne. V takovém prostředí musí být ČNB pozorná a činit některé kroky.

Helena Horská: Silná konkurence mezi bankovními domy navíc stlačuje marže z úvěrů stále níže. Je možné, že by stabilitu bankovního sektoru ohrozilo něco podobného?

Jan Frait: Úroková marže je mimo jiné i oceněním rizika, výše marže by měla odrážet rizikovost úvěru. Pokud by se tedy marže dostaly u některých úvěrů nebo typů produktů na velice nízké úrovně, vyvolalo by to otázku, zda v příští recesi nebo krizové situaci tyto úvěry budou spláceny a zda banky mají pokryta související rizika. Tímto se zabýváme, a pokud zjistíme nebo identifikujeme, že by rizika nemusela být dostatečně pokryta maržemi, díváme se na jiné zdroje krytí, třeba kapitál a kapitálovou přiměřenost. V této oblasti jsme v posledních letech přijali několik opatření, u mnoha institucí jsme navýšili minimální kapitálovou vybavenost.

Helena Horská: Myslíte si tedy, že jsou banky a jiné finanční instituce díky svému lepšímu kapitálovému vybavení připraveny i na případný prudký nárůst úrokových sazeb?

Jan Frait: Rizika s tím spojená jsou dvojího typu. Zaprvé, pokud narostou úrokové sazby z úvěrů, aniž by klientům narostly stejným tempem příjmy, může zvýšená zátěž spojená se splácením úroků část z nich položit a jejich úvěry mohou zůstat nesplaceny. Toto riziko jsme testovali a není dramaticky velké, ale určitě existuje. Druhý typ rizika je spojen s tím, že pokud dojde k obecnému růstu úrokových sazeb, ztratí částečně hodnotu cenné papíry, zejména dluhopisy, které finanční instituce drží. I to jsme testovali. Stanovili jsme si předpoklad, že dlouhodobé úrokové sazby vzrostou až o čtyři procentní body, což je poměrně dramatický šok. Banky u nás by ho ustály, ačkoli s určitými ztrátami.

Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách v 9.30.

reklama
reklama