Hlasy z Bundestagu o třetím balíku pro Řecko: Schválíme ho, ale se zaťatými pěstmi a bolestmi břicha!

| redakce

Řecko nikdy nemělo vstoupit do eurozóny. Falšované ekonomické údaje, které řecká strana tenkrát předložila, jsou důvodem aktuální krize, říká profesor Joachim Schütte. Ano, byl to zásadní problém, ovšem stejně tak to, jak Řekové žili, jak spotřebovávali více, než na kolik dokázali vydělávat. To vše mělo za následek komplikovanou finanční krizi. Řada Němců se přitom dnes ptá, zda se opravdu z jejich daní mají financovat další výdaje Řeků.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komentoval v německé veřejnoprávní televizi ZDF výsledky víkendového summitu eurozóny pozitivně. "Jsem rád, že bylo možné se vyhnout Grexitu, protože jeho následky by byly nepopsatelné." Předpokládaný objem třetího záchranného balíku pro Řecko je zhruba 86 miliard eur, z toho asi 25 miliard by mělo být vyčleněno na rekapitalizaci bank, dohodnutý privatizační fond by měl dostat okolo 50 miliard a 12,5 miliardy by mělo být využito pro přímé investice do Řecka.

Angela Merkelová svolala navzdory letní přestávce poslance na páteční hlasování o pomoci Řecku. Úspěch plánované finanční podpory sice nelze zaručit, evropští politici nicméně doufají, že se během platnosti tříletého záchranného programu hospodaření řeckého státu výrazně zlepší, sníží se výdaje a zvýší se příjmy.

"Je dobře, že se Grexit nekoná, i když za to zaplatíme vysokou cenu," uvedl předseda sociální demokracie (SPD) a ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel. Podle magazínu Spiegel dosahují dluhy Řecka celkem 321,7 miliardy eur, Německu dluží Řecko 63,5 miliardy, tedy asi pětinu celkového dluhu.

Richard Koo z banky Nomura postoj mezinároedních věřitelů kritizuje. Podle něj je vysoce nerealistické, že by Řecko mohlo dlouhodobě přežít bez dalších seškrtání dluhů a zmrazení splátek. Postoj Německa k Řecku navíc přirovnává k postoji NSR k bývalé NDR po znovusjednocení země. Představa Evropy a MMF, že Řecko svou privatizací nakopne ekonomiku jako Británie za premiérky Thatcherové, je podle něj groteskní. "Východní Německo bylo ve snaze co nejrychleji získat prostředky na obnovu země vyprodáno dost možná pod cenou," říká Koo, který po roce 1990 působil v Drážďanech a o privatizaci některých investic se zajímal.

Západní Německo tehdy chtělo vše prodat do šesti měsíců, na což kupující logicky zareagovali tak, že se dlouho se svým zájmem vůbec nehlásili, aby na poslední chvíli nabídli relativně nízké částky. Koo v Řecku očekává něco podobného, uvažovaných 50 miliard eur proto podle něj nelze považovat za jistotu.

Připustí Němci, aby se dluh Řeků dále zvyšoval?

Velká část Němců nechápe, proč by se peníze z jejich daní měly posílat do Řecka. "Peníze netečou do Řecka přímo z daní, prostředky pocházejí z ESM (Evropského stabilizačního mechanismu), do kterého státy přispívaly již před poslední řeckou krizí. Teoreticky se tedy na pomoc Řecku nepoužívají žádné prostředky z daní, jedná se pouze o garance," zní oblíbená politická argumentace. Nikdo přitom neví, zda peníze, které byly již Řecku půjčeny, někdo někdy ještě uvidí. Splácení dluhů se stále odsouvá, dalšímu odpouštění dluhů se věřitelé zatím snaží vyhnout. Další záchranný balíček ale již nyní odpuštění dluhů znamená – s tím, jak se splácení dluhů posouvá, inflace snižuje kupní sílu dlužných peněz.

Páteční hlasování v německém parlamentu podle analytiků nedopadne tak jasně jako hlasování o prodloužení druhého záchranného balíku letos v únoru, kdy 542 poslanců hlasovalo pro a jen 32 proti. Většina členů CDU již řecké vládě nedůvěřuje a může hlasovat proti. "Občané Řecka se jasně vyslovili proti výrazně mírnějším reformám, ale nyní po nich chceme, aby přijali reformy tvrdší," zní z jejich tábora. Koaliční CSU na to reagují tak, že "bez takovýchto reforem by bylo nezodpovědné vypustit další tak obrovský finanční záchranný balík do světa". Bývalý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich (CSU) v bavorském rozhlase pravil, že by Grexit byl jedinou správnou cestou a že nový záchranný balík řešení problémů pouze oddálí.

Média navzdory nejednotnosti vládní koalice předpokládají, že hlasování skončí další šancí pro Řecko. "S bolestmi břicha a zaťatými pěstmi v kapsách budeme hlasovat pro," uvedl Wolfgang Bosbach z CDU. "Nechceme přece nechat kancléřku Merkelovou na holičkách."

"Už to nemohu poslouchat. My Němci si myslíme, že víme, co je pro Řeky dobré. Ukazujeme na ně prstem a radíme jim, aby šetřili, šetřili a stále dokola šetřili. Jak ale někdo může šetřit, když má 60 eur na den?" naráží na tvrdé kapitálové kontroly novinář Georg Michael Hafner. "To nevíme, to je nám jedno. Že bychom sami jako národ bez odpuštění dluhů v roce 1953 nepřežili, my, kteří jsme měli na svědomí miliony lidských životů, na to zapomínáme. Opravdu se stydím."

Zdroj: ARD, ZDF, Format.at, Nomura

reklama
reklama