Spojené státy evropské jako konečná stanice? O této variantě musíme uvažovat, demokracii je potřeba správně používat

| Roman Chlupatý

Kdyby byla Evropa federací, Řecko se do současných problémů nedostalo. Slabší ekonomiky politických unií se totiž mohou schovat za štít federálního dluhopisu. Mnoha pochybením v jednotlivých státech navíc předcházejí společná hospodářská pravidla a dohled nad jejich dodržováním. Podrobnosti probírali v pořadu Alter Eko na Rádiu ZET Lubor Lacina z Mendelova evropského centra a Petr Strejček z Mendelovy univerzity.

Lubor Lacina: Často se v poslední době v souvislosti s Řeckem mluví o výhodách a nevýhodách politické unie v podobných krizích. Jak by případná evropská federace řešila současné řecké problémy? Bylo by to tak, že by existoval federální ministr financí, který by měl právo zasáhnout do výdajů řecké vlády, do nastavení daňového rámce a tak dále? A pokud ano, je to stále demokratické, pokud bude rozhodovat o jednom státu federace takový ministr?

Petr Strejček: Rozhodně ano, byl by to stejný model jako ve Spojených státech. Navíc si myslím, že kdyby EU vytvořila před vznikem eurozóny politickou unii, tedy federaci – jak to ostatně předpokládá například teorie měnové unie –, Řecko se do současných problémů nedostalo. Bylo by schováno za společným dluhopisem "Spojených států evropských", a finanční trhy by tedy neměly šanci na něj zaútočit, neměly by možnost zaútočit na jeden evropský stát. Problémem současné eurozóny je to, že je každý dluhopis sice v eurech, ale týká se různých států, které mají rozdílné ekonomiky. Pro srovnání s USA, součástí americké federace jsou státy, které jsou na tom ještě hůře než Řecko, ale do problémů se nedostanou. Finanční trhy jim totiž nemohou způsobit potíže, protože tyto státy chrání státní dluhopis Spojených států.

Lubor Lacina: Nemuselo by to tedy zajít tak daleko, že by federální ministr financí něco nařizoval Řecku. Měnová unie by byla chráněna proti šokům automaticky tím, že by byla brána jako celek. Vyšší úroveň zadlužení jedné části by tedy neznamenala okamžitý útok na tuto část ani na celek jako takový.

Petr Strejček: Vychází to samozřejmě z předpokladu, že federální ministr financí bude dodržovat pouze federální zákony, které budou stejné pro všechny státy měnové unie, respektive federace. Řecko by tedy muselo vybírat stejné daně a stejným způsobem jako ostatní a bylo by stejně jako ostatní také postihováno v případě pochybení.

Lubor Lacina: K tomu má současná EU i eurozóna hodně daleko.

Petr Strejček: Společná měna je v současnosti velký problém. Proto si myslím, že by byl zmíněný společný evropský dluhopis štítem.

Lubor Lacina: Dobře, vraťme se ale do reality. Ono se lehce řekne, že měla být federace dříve než společná měna. Bylo ale v té době reálné, že by se alespoň dvě členské země EU na něčem podobném dohodly? A je to reálné dnes?

Petr Strejček: Ne, tehdy to určitě nešlo. Musí se ale uvažovat o variantách a možných scénářích, což mi u současných politiků chybí. Osobně se nemusím k evropské federaci přiklánět, ale musím se zamyslet nad tím, co by třeba i tato cesta znamenala. Obecně je pak nutné uvažovat o budoucnosti evropské integrace jako takové. Podívejme se na současnou i bývalou politickou elitu, tedy Evropskou komisi – evropští byrokraté nebyli od začátku schopní představit konečný model, stav, ke kterému EU má dospět. Něco se vytváří, ale přitom ani ti nejvyšší politici a byrokraté neví (nebo neříkají), co je cílem.

Lubor Lacina: A máme se v demokracii spoléhat na byrokraty? Jako ekonom jsem si vždy myslel, že je demokracie založena na voličích, na občanech, a že spoléhání se na byrokraty je to, co často vede k pádu a zániku celých civilizací.

Petr Strejček: Byrokracii bych z politického procesu úplně nevylučoval, protože zaručuje jistou kontinuitu během střídání pravolevých, zelených, růžových nebo rudých vlád. Politika není ideální, pravicová vláda Petra Nečase například zavedla zdravotnické poplatky, vláda Bohuslava Sobotky je zrušila, ale nyní se zase uvažuje o tom, zda je nezavést. Nesprávné využívání demokracie zkrátka může škodit a byrokraté by to mohli (vy)řešit. Měli bychom se vrátit ke kořenům demokracie a nakládat s ní tak, jak to bylo v historii ověřeno. To znamená politickou vládu a silnou byrokracii. Jejich spolupráce fungovala po desetiletí a nebyl to problém.


Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách v 9.30.

reklama
reklama