Jak zaujmout? 7 tipů pro vás

| redakce

Chcete se svým startupem přilákat investory? Pokoušíte se zapůsobit na šéfa? Možná plýtváte energií a snažíte se upoutat pozornost nesprávným způsobem.

Autor a investor Ben Parr prošel řadu psychologických studií a po rozhovorech s experty identifikoval sedm spouštěčů pozornosti. Popisuje je ve své knize Captivology: The Science of Capturing People's Attention.

1. Automatizace: Aktivujte smysly

"Podvědomě a automaticky věnujeme pozornost světelným zábleskům, zvukům, barvám a dalším senzorickým stimulům podle toho, jak se liší od okolí a od zažitých asociací," tvrdí Parr. Například korporátní barva a logo jsou skutečně částečně odpovědné za to, jak bude spotřebitel vnímat značku. Červená evokuje intenzitu a agresi, modrá komfort a čistotu a žlutá energii a svěžest.

Někdy rozhoduje o vnímání i teplota. Ve studii z roku 2008 Lawrence Williams a John A. Bargh zjistili, že účastníci experimentu, kteří drželi horký šálek kávy, považovali neznámého, s nimž se právě seznámili, za vřelého a sympatického mnohem častěji než ti, kdo drželi ledovou kávu. Podle vědců horký objekt zajistil i to, že se sympatičtějšími stali oni sami.

Když se tedy máte s někým setkat poprvé, pokuste se ho vylákat na (horkou) kávu. Jestliže naopak máte před sebou vyjednávání obchodu, dbejte na to, abyste v sobě předtím měli aspoň jednu ledovou kávu.

A nezapomeňte ani na poučku, kterou ve své knize How to Win Friends & Influence People sdílel Dale Carnegie, a sice že vlastní jméno je pro každého tím nejsvěžejším a nejdůležitějším zvukem, jaký ve svém jazyce může zaslechnout.

2. Rámování: Vpravte argument do kontextu

"Lidský mozek zpracovává informace s využitím existujících rámců a vazeb," říká Dietram Scheufele z University of Wisconsin-Madison. Parr tvrdí, že je vše (naše zkušenosti, biologické predispozice, kulturní očekávání, zájmy, názory nebo aktuální nálada) ovlivněno myšlenkovým procesem "škatulkování". V tomto kontextu se rozhodujeme a reagujeme tak, jak jsme zvyklí. Rozhodnutí nebo reakce nevznikají ve vakuu.

Slavnou ilustrací "rámování" je studie z roku 1974 od Elizabeth Loftus a Johna Palmera z University of Washington, kteří požádali respondenty, aby zhlédli video nasimulované autonehody a pokoušeli se odhadnout, jak rychle auta ve snímku jela. Videa promítaná skupinám byla stejná, lišilo se jen sloveso v následném dotazu: "Jak rychle jela auta, která se navzájem škrábla/srazila/smetla/sestřelila?" U silnějších výrazů odhadovali respondenti nejvyšší rychlost. Když byla stejná skupina tázána o týden později, zda video, které respondenti zhlédli, obsahovalo nějaké rozbité sklo (ve skutečnosti tam žádné nebylo), vykazovala vyšší procento kladných odpovědí.

3. Překvapení: Zmařená očekávání

"Věnujeme pozornost věcem, které se odchylují od našich očekávání," tvrdí Parr. Když dojde k nenaplnění očekávání v pozitivním smyslu, podle vědců následný vývoj vnímáme jako mnohem příznivější, než ve skutečnosti je. Negativní překvapení má opačný efekt.

V příspěvku pro Harvard Business Review doporučuje Parr pro upoutání pozornosti položit neočekávanou otázku, dodat úkol před napjatým termínem nebo pozvat někoho na výlet místo kávy.

  • 1
  • 2
reklama
reklama