Grafy a poučení z řecké dluhové krize: Eurofederace, nebo nic

| redakce

Kořeny řecké dluhové krize sahají hodně hluboko. Dokonce by se dalo říct, že za problémy kolébky demokracie nemohou ani tak sami Řekové, jako spíše Evropská unie a eurozóna.

Před přijetím jednotné evropské měny investoři Řecko vnímali jako středně velkou ekonomiku s nepříliš dobrými politickými základy. To se zrcadlilo i v úvěrovém profilu této jihoevropské země. Trh považoval půjčování peněz Aténám za poměrně rizikovou záležitost, což dobře ilustruje graf vývoje výnosů řeckých bondů. Dokud bylo euro jen vizí, Řecko si půjčovalo i za více než 20 %, jakmile se ale projekt jednotné evropské měny stal realitou, sjednotily se výnosy méně kvalitních řeckých dluhopisů s výnosy dluhopisů zemí jako Německo nebo Spojené království.

Potenciální věřitelé Řecka s příchodem eura nabyli dojmu, že se za Atény v případě jakýchkoli problémů postaví silnější členové eurozóny. Začali věřit, že nesplacení bondů ze strany Řecka je nereálné, a tudíž není potřeba se bát mu půjčovat.

Vývoj výnosů evropských vládních dluhopisů (1993-2011)
Vývoj výnosů evropských vládních dluhopisů (1993-2011)

Očekávání, že bude eurozóna táhnout vždy za jeden provaz, se ale ukázalo být zásadní chybou. Dění posledních týdnů naznačuje, že se zejména bohatšímu severu Evropy chudší jih dotovat nechce.

Horší než Velká deprese

Řeckým problémem číslo jedna je jeho obří dluh. Zadlužení země v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) dosahuje více než 170 %, což je zdaleka nejvíce v Evropě. Veřejný dluh Řecka v poměru k velikosti jeho ekonomiky je dokonce druhý největší na světě po Japonsku, kde vládní dluh dosahuje zhruba 230 % HDP.

Vidina levně půjčených peněz přiživovaná euforií z eura v Řecku vyvolala nefalšované dluhové šílenství. Atény si půjčovaly stále více, aniž by jakkoli transformovaly svoji ekonomiku, na jejíchž fundamentech se toho ale jen pramálo změnilo. V důsledku toho v roce 2010 dluhová bublina praskla, výnosy dluhopisů vystřelily vzhůru a země se ocitla na pokraji státního bankrotu.

Zadlužení evropských zemí v poměru k HDP
Zadlužení evropských zemí v poměru k HDP

Ekonomiku Řecka ale nestahuje jen zadlužení. Hospodářství země je strukturálně slabé, k čemuž přispívá mimo jiné i vysoká míra nezaměstnanosti, která aktuálně dosahuje více než 25 % a je s přehledem nejvyšší v eurozóně i Evropské unii. Nezaměstnanost mezi mladými Řeky do 26 let dosahuje dokonce více než 53 %.

Dopady dluhové krize na ekonomiku Řecka jsou podle nové studie American Enterprise Institute dokonce horší než důsledky Velké hospodářské krize. "Řecko si v posledních šesti letech prošlo velmi silnou depresí, která byla stejná nebo ještě horší než to, čím si ve 30. letech prošly Spojené státy. Ekonomika země se propadla zhruba o čtvrtinu, míra nezaměstnanosti vyskočila nad 25 % a nezaměstnanost mladých překročila kritickou úroveň 50 %," píše se ve zprávě American Enterprise Institute. "Během té doby navíc dále rostlo zadlužení země, a to i přes všechna úsporná opatření, která měla mít opačný efekt, což stav řecké ekonomiky ještě zhoršilo."

Velká hospodářská krize v USA vs. řecká dluhová krize
Velká hospodářská krize v USA vs. řecká dluhová krize

Dluhová krize se tvrdě podepsala i na mzdách. Od roku 2009 se výrazně propadly mzdy všech příjmových skupin a reálné mzdy se dostaly zhruba na úrovně, na nichž se nacházely v 70. či 80. letech minulého století.

Druhotně samozřejmě horší pracovní podmínky podpořily i odchod velkého množství Řeků do zahraničí. Zatímco ještě v roce 2010 počet obyvatel v Řecku mírně stoupl, od roku 2010 klesá, přičemž zemi opouštějí hlavně vzdělaní lidé, kteří v zahraničí nemají problémy s uplatněním.

Vývoj reálných mezd v Řecku podle příjmových skupin
Vývoj reálných mezd v Řecku podle příjmových skupin
  • 1
  • 2
reklama
reklama