Divoký západ trochu jinak aneb Jsme připraveni na nové hvězdné války?

| redakce

Vesmír už dávno není klidným vzduchoprázdnem, v němž létá jen pár družic. V poslední době připomíná spíše Divoký západ. Na oběžné dráze naší planety se pohybuje obrovské množství předmětů a nefunkčních satelitů, které nemá nikdo pod kontrolou. Navíc již nějakou dobu vzrůstají obavy z toho, co by se stalo, kdyby se mocenské boje světových velmocí přesunuly vysoko nad naše hlavy.

Na zemském orbitu se aktuálně pohybuje nejen zhruba jedenáct set funkčních vládních a soukromých satelitů, ale také více než dva a půl tisíce družic a dalších zařízení, která svou úlohu již dávno přestala plnit. Vesmírné smetí, jak se zbloudilým satelitům nebo úlomkům nefunkčních zařízení přezdívá, přitom dokáže být hodně nebezpečné.

Družice, které se ve vesmíru pohybují, jsou extrémně křehká zařízení, pro něž může být srážka s druhým objektem fatální. Vesmírné "nehody" navíc nemusejí být jen náhodná neštěstí. Bezpečnostní experti stupňují varování před cíleným vyřazováním satelitů z provozu, a to nejen ze strany jejich majitelů či správců a provozovatelů.

Vesmírná střelnice

V roce 2008 například Spojené státy z oběžné dráhy sestřelily vlastní nefunkční družici USA 193 pomocí antirakety odpálené z křižníku USS Lake Erie. Podobně Rusko zkoušelo v 70. letech minulého století pomocí laserových paprsků zaměřovat americké družice. V roce 1984 si pak Rusové troufli dokonce na americký raketoplán Challenger. Také Čína již má se sestřelováním družic vlastní zkušenost, v roce 2007 vystřelila ze Země antiraketu k dosluhující meteorologické družici, její sestřelení z oběžné dráhy ovšem nevyšlo na sto procent. Po zásahu se z ní do okolí uvolnilo obrovské množství úlomků, které se staly hrozbou pro další satelity. Podle NASA tvořily úlomky z čínské družice před osmi lety dokonce 17 % všech objektů obíhajících kolem Země.

Podle Evropské kosmické agentury (ESA) se na oběžné dráze Země pohybovalo v loňském roce více než 700 tisíc nebezpečných objektů. Před třemi lety se dokonce posádka Mezinárodní vesmírné stanice musela na chvíli přesunout do záchranných modulů, protože se do blízkosti ISS dostala zbloudilá část ruské rakety.

Kolizí dvou těles ve vesmíru to nemusí skončit. Donald Kessler v roce 1978 přišel s teorií, že s rostoucím počtem družic ve vesmíru poroste i riziko druhotných srážek, tedy kolizí družic s úlomky z jiných družic, které se dříve střetly s nějakým objektem. Tento jev získal název Kesslerův syndrom. Jak by mohl v extrémní podobě vypadat, ukazuje například hollywoodský trhák Gravitace se Sandrou Bullock v hlavní roli.

Po konci studené války převzaly vládu nad vesmírem z pohledu počtu aktivních družic Spojené státy. Americká vesmírná dominance ale nebude trvat věčně a její konec je pravděpodobně blíže, než si NASA či americká vláda připouštějí. Vlastní družice na oběžnou dráhu umisťují kromě Ruska také Čína nebo Indie a jejich cíle podle všeho nejsou malé. Čína začala v roce 2011 na oběžné dráze Země budovat vlastní vesmírnou stanici Nebeský palác, jejíž dokončení asijský tygr plánuje již na rok 2020.

Pentagon údajně každý rok za vesmírný program utratí asi deset miliard dolarů. Podle zprávy Bílého domu jsou ale skutečné náklady americké vlády na vesmírný program daleko vyšší. Pokud bychom vzali v potaz i špionážní satelity a další zařízení, o nichž se Pentagon nezmiňuje, dostali bychom se až na zhruba 25 miliard dolarů, což je více peněz, než kolik má k dispozici na rok NASA (17,65 miliardy dolarů v roce 2014) nebo jakákoli jiná vesmírná agentura. To dokazuje, že Washington vesmírnou bezpečnost nebere na lehkou váhu.

Zdroj: The Fiscal Times

reklama
reklama