Řecko bez eura? Jeho ekonomické problémy to nevyřeší

| Ľuboš Mokráš

Bylo by pro Řecko lepší zůstat v eurozóně, nebo z ní vystoupit a zavést vlastní měnu? Ponechme nyní stranou, co je lepší pro eurozónu a Evropu, a pokusme se jednu z důležitých otázek posledních měsíců zodpovědět.

V roce 2009, kdy řecká krize začala, byla odpověď poměrně jednoznačná. Ano, Řecko mělo eurozónu opustit. Oslabení "nové drachmy" by totiž rychleji a méně bolestivě napravilo vady řecké ekonomiky. I přesto, že zavedení nové měny by také znamenalo náklady a mohlo by vytvořit nyní neexistující bariéry při obchodování se zbytkem eurozóny.

Řecko však v eurozóně z politických důvodů zůstalo a zvolilo cestu nápravy skrze vnitřní devalvaci. Tedy pokles mezd a cen, který byl s eurem mnohem komplikovanější a bolestivější. Oproti plošnému působení oslabení měny je vnitřní devalvace podstatně nerovnoměrnější a dotýká se různých sektorů podstatně odlišným způsobem. To může vést nejen k tomu, že se strukturální rovnováha nezlepšuje, ona se může dokonce podstatně zhoršit. Ekonomika si proto prošla hlubokým propadem, trpí vysokou mírou nezaměstnanosti a prochází deflací.

Výsledek? Míra zadlužení nepoklesla, reálná konkurenceschopnost Řecka se nezlepšila a stát a bankovní systém se dostaly do stavu faktické insolvence.

Vystoupit z eurozóny nyní?

Na jednu stranu by Řecku vlastní měna stále poskytla větší pružnost a přizpůsobivost, na druhou stranu by mu ale nepomohla vyřešit problém nesolventnosti státu.

Stát musí dodržovat rozpočtovou disciplínu, a tedy i úsporná opatření, bez ohledu na měnu, kterou bude používat. Klíčovou pravdou pro současnou situaci je to, že Řecko nemůže spotřebovat více, než vyprodukuje. Před vítězstvím koalice SYRIZA ve volbách se Řecku podařilo dosáhnout rozpočtové rovnováhy (rozpočet byl v primárním přebytku), na obrat ovšem stačilo pár měsíců.

Urychlení strukturálních změn (zejména privatizace a odbourání administrativních brzd posilování konkurenceschopnosti) by v současnosti bylo účinnější než nová drachma. Pokud však Řekové budou trvat na svých nerealistických požadavcích, své nové měny se dočkají a s ní patrně dalšího strmého propadu ekonomiky. S novou drachmou a nezodpovědnou vládou poroste riziko hyperinflace se všemi destruktivními dopady na ekonomiku i společnost.

Míra nezaměstnanosti v Řecku (%)

Míra inflace v Řecku (%)

Obchodní bilance Řecka (miliony EUR)

Vládní dluh vůči HDP Řecka (%)

Článek je rozšířenou verzí textu pro Hospodářské noviny.

reklama
reklama