Obrysy evropské energetické unie: Povolenky, emise, spotřebiče a trh s elektřinou

| redakce

V únoru 2015 představila Evropská komise energetickou unii – vizi integrovaného trhu s energií, který by měl zajistit bezpečnost dodávek s velkým podílem obnovitelných zdrojů, podporovat vysokou účinnost energetické výroby i spotřeby, motivovat k vývoji nových technologií a přispívat k vyšší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Jde o koncepci, která překračuje hranice mezi jednotlivými členskými zeměmi a má ambici zajistit dlouhodobě udržitelný evropský energetický systém.

V červenci předložila Evropská komise takzvaný letní energetický balíček. Jeho součástí jsou první legislativní návrhy z rámce energetické unie i vyhlášení veřejné konzultace. Celkem se jedná o čtyři dokumenty:

  • sdělení o posílení pozice spotřebitelů vůči výrobcům a dodavatelům energií;
  • konzultace k budoucí podobě evropského trhu s elektřinou;
  • nová pravidla pro štítkování elektrospotřebičů;
  • nová pravidla pro fungování trhu s emisními povolenkami (EU ETS) po roce 2020.

Spotřebitelé by měli být středobodem energetické unie, a návrh komise proto přináší několik zásadních změn, které posílí jejich postavení. Návrhy vycházejí ze tří základních myšlenek:

  1. Spotřebitelům je potřeba pomoci šetřit peníze i energii tím, že se jim zajistí lepší informace.
  2. Poskytne se jim větší prostor pro rozhodování související s jejich účastí na energetických trzích.
  3. Zajistí se pro ně nejvyšší úroveň ochrany.

Spotřebitelé by tak mimo jiné měli získat možnost přizpůsobovat svou spotřebu energie a využívat změn v nabídce a poptávce v reálném čase, například spotřebovávat elektřinu v době nízkých cen.

Distributoři by spotřebitelům měli rovněž poskytovat srozumitelnější a snadno srovnatelné výkazy při fakturaci, a usnadnit tím případné rozhodování mezi nabídkami různých dodavatelů. Proto je součástí návrhů Evropské komise i zrychlení procedury změny dodavatele.

Se změnou role spotřebitele úzce souvisí také způsob fungování trhu s energiemi, tedy jak firmy vyrábějí, dodávají a využívají elektřinu, jak s ní obchodují a jak využívají potřebnou infrastrukturu.

Vytvoření nové podoby trhu s elektřinou je potřeba zejména proto, aby energie mohla ve správnou chvíli volně proudit do oblastí, kde je jí potřeba nejvíce. Navíc podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů se ze současných 25 % zvýší v roce 2030 na 50 %. Trh proto bude muset být flexibilnější, protože výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se nedá předvídat s takovou přesností jako u zdrojů klasických a lze ji obtížněji řídit. Znamená to také, že se stále větším množstvím elektřiny se bude muset obchodovat přes hranice, což bude vyžadovat účinnou spolupráci mezi všemi účastníky trhu.

Nezbytné budou i investiční signály, zejména směrem k zavádění nových technologií, jako jsou například inteligentní sítě, inteligentní měřiče, inteligentní domácnosti, vlastní výroba a technologie na skladování energie. Na budoucí trh s elektřinou jsou tedy kladeny vysoké nároky. Než pro něj budou v roce 2016 položeny legislativní základy, otevřela komise veřejnou konzultaci s cílem zjistit názory evropské veřejnosti na to, jak by takový trh měl vypadat.

Významným prvkem energetické unie je i prosazování vysoké energetické účinnosti. K ní přispívají mimo jiné energetické štítky uvádějící spotřebu prodávaných spotřebičů. Byly zavedeny před dvaceti lety a jejich úspěch byl a i nadále zůstává motivací pro vývoj účinnějších výrobků. Počet informací na štítcích však rostl s mírou technologického pokroku a štítky jsou v současné době příliš složité. Komise proto navrhuje vrátit se k původnímu energetickému štítku se stupnicí A až G, která je pro spotřebitele jednodušší a srozumitelnější.

Změnu navrhla Evropská komise i v systému obchodování s emisemi ETS, který je největším trhem uhlíku na světě. Díky tomuto systému se podniky snaží náklady na nákup emisních povolenek nahradit novými čistými technologiemi, a tím přispívají nejen k růstu inovací v Evropě, ale snižují také emise skleníkových plynů.

Zatímco do roku 2020 je unijní závazek snižovat míru emisí o 1,7 % ročně, nový návrh předpokládá roční míru snížení emisí o 2,2 % do roku 2030. Takto dosáhne EU svého závazku snížit emise o celých 40 % do roku 2030. Celkově se má v letech 2021 až 2030 zpřístupnit 15,5 miliardy povolenek v hodnotě asi 387,5 miliardy eur. Počítá se přitom s cenou 25 eur na povolenku.

Zdroj: Česká spořitelna

reklama
reklama