Hotovost: Král odchází ze scény, každá nová krize ho na ni ale vrací

| Roman Chlupatý

Obliba bezhotovostních plateb roste, v některých zemích už stačí jen platební karta. Přesto hotovosti stále nezvoní hrana. Potvrdila to i současná krize, během které hlad po penězích v jejich fyzické podobě skokově narostl. Většina nově vytištěných bankovek přitom zůstává v sejfech a matracích. Téma v pořadu Alter Eko na Rádiu ZET probírali Jan Jedlička z EU Office České spořitelny a Martin Matras, specialista v oblasti hotovostních operací.

Jan Jedlička: Klesá a bude klesat význam hotovosti v celkovém peněžním styku a v ekonomice jako takové, nebo to není tak jasné, jak to nyní možná vypadá?

Martin Matras: Podle mě opravdu bude docházet ke změně poměru mezi hotovostními a bezhotovostními platbami ve prospěch druhých jmenovaných. Je to přirozené, bezhotovostní platby budou pro lidi stále příjemnější. Už nyní je to patrné na bezkontaktních kartách, jejichž použití je jednoduché a platba s nimi rychlá. Míra využívání těchto plateb meziročně převyšuje 20 %.

Jan Jedlička: Význam hotovosti tedy bude klesat. Platí, že hnací silou tohoto trendu budou v poslední době tolik diskutovaný technologický rozvoj a nové platební instrumenty?

Martin Matras: Určitě, a nemyslím si, že skončíme u platebních karet. Již dnes máme platební nálepky a přijdou nové technologie jako mobilní platby přes telefon, možná nějaké čipové platby. Při rychlosti, jakou se svět technologií mění, možná přijdou úplně nové produkty, které budou hotovost nahrazovat, nebo lépe řečeno doplňovat.

Jan Jedlička: Je trend zvyšování významu bezhotovostních plateb lineární, nebo je možné vysledovat nějaké výkyvy, momenty, kdy lidé začnou ve větší míře opět preferovat hotovost?

Martin Matras: Jakákoli krize, která se objeví, má dopad na hotovost. Zaznamenali jsme to významně v roce 2008, kdy se mezi lidmi skokově zvýšil zájem o držení peněz ve fyzické podobě. Hotovost tehdy byla emitována ve větší míře a nikdy se vlastně nevrátila do bank. Zůstala někde v sejfech, v (pomyslných) matracích a podobně. V uplynulých měsících jsme byli svědky dalšího útěku k hotovosti v Řecku. Kdo ji neměl, prožíval tam velice složité časy. V nedávné minulosti se něco podobného stalo i na Kypru.

Jan Jedlička: Jinými slovy, význam bezhotovostních plateb sice roste, ale když přijde krize, lidé zapomenou na nové technologie a běží k bankomatům.

Martin Matras: Je to otázka důvěry. Pokud věříte bezhotovostním penězům, tak je používáte. Pokud věříte hotovosti, budete používat tu.

Jan Jedlička: Další faktor, který mě v souvislosti s oblibou hotovostních plateb napadá, jsou podvody, nebo obecněji šedá ekonomika. Občas se totiž uvádí, že významným důvodem, proč mají hotovostní platby stále tak velký podíl na celku, přestože by je informační technologie umožnily v podstatě eliminovat, je to, že umožňují dělat různé nelegální peněžní operace, které díky tomu nejsou kontrolovatelné. Co si o tom myslíte?

Martin Matras: Šedá ekonomika je bezesporu spojena s bezhotovostními platbami. V této oblasti jsou přitom popsány dva významné zdroje hotovosti – práce načerno a nehlášení příjmů. O jak velký fenomén jde, nikdo neví, a i proto označení šedá ekonomika.

Jan Jedlička: Podívejme se do Skandinávie, kde je podíl šedé ekonomiky na celku podle různých průzkumů jeden z nejmenších na světě. Je tam nějaký korelační vztah mezi velikostí šedé ekonomiky, korupcí v zemi a preferováním bezhotovostních plateb? Nebo obecněji, v jakých zemích jsou nejvíce preferovány bezhotovostní platby a proč?

Martin Matras: To je ovlivněno více faktory. Jeden z nich jste zmínil, jde o vyspělost dané společnosti. Jsou tam ale i některé kulturní vazby. Například v Rakousku je zvyklostí, že muž v jistém postavení má v peněžence určitou hotovost. Pokud jde o zmíněné severské země, ty jsou, co se týče bezhotovostních plateb, hodně napřed. Uvádí se, že tam jsou zhruba dvě třetiny plateb realizovány bez použití hotovosti. Ve Švédsku jsou již dnes pobočky bank, které nemají klasické přepážky, což se řeší samoobslužnými zónami a podobně. Zároveň tam mají výrazně vyšší výskyt akceptačních míst, kde k platbě prostě hotovost nepotřebujete.

Jan Jedlička: Má na trend využívání bezhotovostních plateb nějaký vliv evropská integrace? Stalo se, že země vstoupila do unie, načež v této oblasti došlo ke změně?

Martin Matras: Spíše platí, že země na jihu používají ve větší míře hotovost a země na severu spíše alternativní způsoby platby. Sám mám čerstvou zkušenost z Islandu, kde jsem celý týden bez problémů fungoval bezhotovostně.


Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu po zprávách v 9.30.

reklama
reklama