Známé neznámé a spravený zub aneb úvod roku ve znamení strachu

| Andrej Rády

Trhy se obávají, investoři panikaří, burzy obchází strach. Z čeho? Čína snad opravdu nakonec zpomalí (jaká novinka), možná i zkolabuje (třeba kvůli rychle rostoucímu zadlužení), na Blízkém a Středním východě se omezují diplomatické vztahy (na to si tam potrpí, hlavně aby soused neprodal více ropy než já), ropa je mimořádně levná (opravdu je to takový problém?), KLDR vyzkoušela vodíkovou bombu a v Německu imigranti ve velkém napadají ženy a Evropa kvůli nim obnovuje hraniční kontroly. Úvod roku jedna báseň. A tržní pranostiky tomu nasazují korunu - leden přece předznamenává, jaký bude celý rok.

A dost. Nelze podceňovat žádný z výše uvedených fenoménů, to je pravda. Na ceny aktiv navíc dopadají další dlouhodobé faktory (data z ekonomiky, kurzy měn, sazby centrálních bank, politika, ale třeba i počasí), které nemusejí nahrávat optimistickým scénářům. Nic z uvedeného ale nelze označit za spolehlivý argument pro jakoukoli tržní predikci. A že jich je teď požehnaně.

Každý rok - jakkoli tento časový úsek zajímá hlavně lidi, vlastně i přírodu jako takovou, ale tržním robotům je celkem šumafuk - má nakonec své vítěze a poražené. A to je na lednu právě krásné, že během něj nemáme ani náznak šance odhadnout, kdo bude na konci prosince na pomyslných stupních vítězů. Může se toho totiž stát příliš mnoho.

Než se snažit hádat, jaký bude rok 2016, je lepší si alespoň částečně uvědomit, co nevíme a vědět nemůžeme. A tuto jistotu se pokusit zohlednit při rozhodování o tom, do čeho, kolik a jak investovat. A nevíme toho opravdu hodně, například:

  • Co všechno je již v cenách aktiv zahrnuto?
  • Jaká alokace se ukáže za 12 měsíců jako ta vítězná?
  • Jak se budou chovat centrální banky (transparentnost je hezká věc, ale ani centrální banky nevědí, co se všechno může stát)?
  • Kdo je na druhé straně obchodu, který zrovna zadáváme ve své obchodní platformě?
  • Za jaké hlouposti a kolik budou chtít lidé utrácet?
  • Jaká černá labuť zrovna přiletí?
  • Jak dopadne příští týden začínající výsledková sezóna (čeká se meziroční pokles zisku firem z indexu S&P 500 o necelých 5 %)?

Dalo by se pokračovat a uvažovat při tom mnoha směry. A trvalo by to hodně dlouho.

Proti tomu můžeme postavit pár "tvrdých dat" z burzovního almanachu:

  • Období takzvané Santa Claus rally skončilo. Historicky americké akcie od Vánoc do Tří králů přidávají zhruba 1,5 %. Tentokrát to tak úplně nevyšlo, což zase bývá předzvěst dalších poklesů cen.
  • Lednová výkonnost (růst vs. pokles) předznamenala v 72 % případech celkovou výkonnost akcií za celý rok. První den (letos opravdu slabý) takovou statistickou "převahou" nedisponuje, vývoj během něj se s vývojem za celý rok shoduje jen v 50,6 % případů.
  • V USA letos budou volit prezidenta. Ve volebních letech (v posledních 16 případech) prvních 5 obchodních seancí během ledna předznamenalo svým výkonem celkový roční výsledek hned 14krát. Výkonnost za celý leden pak byla ve shodě s celoročním výsledkem "pouze" 12krát.

Je na nás, podle čeho se zařídíme. Já sám dávám přednost pokoře a uvědomění si vlastní nevědomosti. Začátek roku zatím pro akcie vyznívá špatně, daří se naopak zlatu, z pár dnů ale nelze vyvozovat vůbec nic. Nejistot je příliš mnoho a trendy na trzích se mohou během dalších měsíců mnohokrát vystřídat. Mojí zásadní investicí pro letošní leden (a snad i celý rok) tak zůstanou dobraná antibiotika a spravený zub.

Zdroj: The Irrelevant Investor, The Fiscal Times

reklama
reklama