13 strašáků roku 2017 (1. díl): Výhled na příští rok? Připoutejte se, prosím!

| Roman Chlupatý

Rok 2016 byl bodem zlomu, rok 2017 pak naznačí, co je za horizontem. Platí to jak o politice, když svět vstoupil do neznámých a nebezpečných populistických vod, tak o ekonomice. Tam, tvrdí kupříkladu Bank of America, znamenal uplynulý rok vrchol likvidity, nerovnosti, globalizace a deflace. Analýzu třinácti (nejen) s tím spojených rizik vám představíme během prosince. Začínáme otázkou, zda příští rok bude divočejší než ten letošní.

Supervelmoc opouštějící své výsostné postavení povede populista s minimální znalostí pravidel a principů globální hry. Nastupující velmoc čelí politickým i hospodářským výzvám, které ji dlouhodobě řadí mezi hnízdiště černých labutí. Evropská unie, největší ekonomický blok světa, se v důsledku impotence elit drolí, přičemž seriál plebiscitů v klíčových zemích v kombinaci s přetrvávajícími strukturálními problémy některých členů unie hrozí zkrácením poločasu rozpadu.

Černé labutě - rizika pro světovou ekonomiku a trhy (listopad 2016)

Mnohé světově či regionálně důležité rozvíjející se země jsou v důsledku silného dolaru, nízkých cen komodit nebo neschopnosti politiků pod tlakem. Pokud k tomu přičteme zběsilou střelbu centrálních bank v posledních letech, která i podle názoru samotných měnových autorit mohla místy mířit do vlastních řad, příští rok určitě nebude nudit.

Miroslav Plojhar

Miroslav Plojhar (Česká spořitelna)

Osobně jsem, co se týče příštího roku, optimistický, a to i přes nášlapné miny, kolem kterých bude ekonomika spolu s finančními trhy kráčet v roce 2017. Proč? Podle mě máme solidní šanci, že se pokračující, byť nijak závratný hospodářský růst stane argumentem pro to, aby se začalo brzdit s experimenty v oblasti měnové politiky (a nebo z nich, v případě některých bank, dokonce úplně vycouvat).

Jinými slovy, je tu jistá pravděpodobnost, že uvidíme svět, který se pomalu, ale jistě vrací ke staršímu normálu, kdy úrokové sazby ve vzestupné fázi hospodářského cyklu rostou. A to dříve, než se víra v neomezenou schopnost centrálních bankéřů řídit cyklus a trhy zhroutí a způsobí to velké škody.

Michal Brožka, Raiffeisenbank

Michal Brožka (Raiffeisenbank)

Rok 2017 má z hlediska překvapení podobný potenciál jako rok 2016. U Donalda Trumpa stále ještě čekáme na to, co vytáhne z klobouku. Opět se čeká růst úrokových sazeb v USA. K tomu se přidávají spekulace na prodloužení a následné ukončování programu kvantitativního uvolňování ze strany ECB.

Podobně jako u Trumpa a brexitu trhy tentokrát spoléhají na setrvání Merkelové na postu německé kancléřky a na neúspěch Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách. I to se může "pokazit". Vítězství Françoise Fillona ve Francii by navíc rozhodně neznamenalo důvod k oddechu. Nejistý je i politický vývoj v Itálii, napínavé volby nabídne Nizozemsko.

S růstem úrokových sazeb lze čekat také nárůst rizik v mladých ekonomikách. Čína může překvapit v zásadě vždy. Suma sumárum, v roce 2017 čekám spíše vyšší volatilitu na finančních trzích než naopak.

Anketa: Petr Sklenář

Petr Sklenář (J&T Banka)

Rok 2017 bude na události bohatší než letošní rok, ve kterém zatím proběhla "jen" tři velká hlasování – referendum v Británii a volby ve Španělsku a v USA. Ještě nás čeká referendum v Itálii, které bude mít vliv na vývoj této velké, zásadní a současně ekonomicky churavějící země eurozóny. Příští rok bude pro Evropu jedním ze supervolebních, což znamená, že se může politická mapa jednotlivých zemí a následně i představitelů EU výrazně změnit. Dalším faktorem, se kterým je potřeba počítat, je to, že se v prvním čtvrtletí fakticky spustí brexit. Tím se otevře neznámý prostor, respektive otázka, jak vlastně vystoupení z EU bude probíhat.

V ekonomické sféře bude zajímavé sledovat, zda Fed bude pokračovat ve zvyšování sazeb, zda ECB spustí proces postupného utlumování kvantitativního uvolňování a také to, jak se ČNB bude snažit ukončit kurzový závazek týkající se eurokoruny.

reklama
reklama