13 strašáků roku 2017 (8. díl): Geopolitická hra na schovávanou, značka brexit

| Roman Chlupatý

Rok 2016 byl bodem zlomu, zatímco rok 2017 ukáže, co je za horizontem. Platí to jak o politice, kde svět vstoupil do neznámých a nebezpečných populistických vod, tak o ekonomice. Tam, tvrdí Bank of America, znamenal letošek vrchol likvidity, nerovnosti, globalizace a deflace. Analýzu třinácti (nejen) s tím spojených rizik vám nabízíme v prosincové sérii. Dnes se zaměříme na jednu z největších neznámých příštího roku – brexit.

Šest měsíců poté, co se těsná většina (hlasujících) Britů rozhodla dát Evropské unii sbohem, je proces odcházení stále zahalen rouškou nejistoty. Ta jen nahrává ješitům a zbytnělým egům na obou březích kanálu La Manche, na což cyklicky doplácejí nervy investorů i byznysmenů. Na tom se během příštího roku bohužel nic nezmění, naopak – s tím, jak budou vyslanci Londýna a kontinentu pod drobnohledem domácích voličů (připravených jim každé zaváhání spočítat) ladit detaily budoucího partnerství (snad nakonec) založeného na pragmatickém studeném míru, bude turbulencí jen přibývat.

Spustí brexit domino v celé Evropě?
Spustí brexit domino v celé Evropě?

Jaké jsou tedy (již) dnes jistoty v moři brexitové nejistoty? Často skloňovaný článek 50 má být aktivován do konce března (někteří odpůrci britského odchodu se ještě nevzdali). Následně budou mít vyjednávači maximálně 18 měsíců na to, aby dosáhli přijatelného kompromisu. Ten musí posvětit Evropský i britský parlament, což v roce voleb do kontinentálního parlamentu (2019) může být komplikované.

Britové přitom budou (respektive chtějí) jednat o obou klíčových otázkách naráz. Zaprvé, chtějí vyladit detaily týkající se vystoupení z unie, které zahrnují mimo jiné otázky hranic, penzí pro Brity zaměstnané (v) EU a v neposlední řadě výstupní poplatky, které se mohou vyšplhat až na 60 miliard dolarů. A zadruhé, potřebují dohodnout budoucí vztahy s kontinentem.

Londýn přitom bude během jednání tahat za kratší konec. To je dáno relativní silou obou stran a znásobeno raněným egem na straně některých evropských politiků, kteří mají pocit, že Britové Evropu (opět) opustili v době nouze. V neposlední řadě, čistě pragmaticky, budou chtít představitelé kontinentu nejspíše exemplárně "potrestat" Brity a vyslat jasný signál dalším členským zemím a jejich elektorátům, které by mohly mít podobné choutky jako synové a dcery Albionu. To se neobejde bez emocí, současnost proto vnímejme jako klid před bouří.

Tereza Hrtúsová

Tereza Hrtúsová (Česká spořitelna)

Poté, co si Britové odhlasovali odchod z EU, se analytici předháněli ve vyčíslení dopadů tohoto kroku. Blíží se konec roku a žádný z katastrofických scénářů se zatím nekoná. Stále více naopak zaznívá otázka, zda nějaký brexit vůbec nastane. Termín pro aktivaci článku 50 byl několikrát odložen (naposledy na březen 2017), ani s tím současným nelze napevno počítat. Britská vláda totiž čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který na začátku roku vydá svůj verdikt k tomu, zda se započetím procesu vystoupení země z unie musí souhlasit také britský parlament. To by znamenalo další komplikaci, a to stále hovoříme pouze o spuštění procesu vystoupení.

Co se samotného vyjednávání o brexitu týče, již nyní je jasné, že se z důvodu procesní složitosti budou muset samostatně vyjednat dohoda o "rozvodu" Spojeného království s Evropskou unií a dohoda o nastavení nových vztahů. Jakou budou mít podobu, se nyní neví, britská premiérka však tvrdí, že se nechce vydávat cestou Norska (Evropský hospodářský prostor) či Švýcarska (bilaterální dohoda), že chce jiné nastavení. Je v pozici, kdy si může diktovat podmínky? Představitelé EU se s Británií rozhodně nechtějí "mazlit". Pokud se přitom proces nestihne uzavřít v průběhu dvou let od spuštění a lhůta nebude prodloužena, nastane chaos (především právní).

Vladimír Vaňo

Vladimír Vaňo (Sberbank)

To, zda se potvrdí pořekadlo o tom, že "žádná kaše se nejí tak horká, jak se navaří", i v případě Británie a jejího svým výsledkem šokujícího referenda, je jedna z velkých nejistot a možných zdrojů turbulencí roku 2017. Pro nás ve střední Evropě je v této chvíli asi nejdůležitější to, že v prvních měsících po britském referendu se investorská a podnikatelská důvěra a také ekonomický růst v Německu, hospodářské lokomotivě eurozóny, ukázaly být odolnější, než predikovali někteří pesimisté před britským plebiscitem.

(Nejen) podle prvních reakcí podnikatelského sektoru ve Spojeném království se zdá, že imperativem pro jednání Británie se zbytkem EU, pokud dojde k iniciování procesu odchodu země z unie, bude v první řadě udržení co nejméně problémového přístupu na společný trh Evropské unie, kam míří asi 45 % britského vývozu. Vše to je o ekonomice, milí Britové!

Petr Gapko

Petr Gapko (MONETA Money Bank)

Podoba budoucího uspořádání a nastavení dohod mezi Spojeným královstvím a zbytkem světa po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii je zatím nejasná. Není dokonce vyloučeno, že se světový slovník v příštím roce rozšíří o pojem "bremain". Zahájení procesu však dáváme větší šanci než možnosti setrvání Británie v unii.

Akciové trhy se sice z výsledku červnového všelidového hlasování oklepaly, reakce v jiných oblastech ekonomiky, a to nejen té britské, však začínají nabývat materiální podoby. V Británii díky kombinaci efektu výrazného oslabení libry a prosakování začínajícího meziročního nárůstu cen ropy v listopadu výrazněji vzrostla inflace. Kupní síla Britů bude s vysokou pravděpodobností vinou kurzu libry dále slábnout a v obchodech bude pravděpodobně zdražovat vše, co je potřeba dovézt – francouzské víno, evropská auta a tak dále.

Efekt slabší libry bude ještě umocněn v situaci, kdy firmám doběhnou mnohdy roční kontrakty na měnové zajištění. Slovo Britů v tvorbě regulace (například v automobilovém, potravinářském či finančním průmyslu) oslabí a absence názorové protiváhy zhorší především postavení exportérů. Británie bude také čelit větším nájezdům turistů, kteří ušetří například při návštěvě muzea nebo za ubytování. Při návštěvě Spojeného království budou mít navíc větší chuť nakupovat luxusnější zboží. V jiných koutech Evropy budeme naopak pravděpodobně potkávat méně Britů než dosud.

reklama
reklama