Jádro vs. mzdy aneb Čekají ČEZ v roce 2017 lepší časy?

| redakce

Pokud se energetické společnosti ČEZ podaří splnit celoroční výhled na rok 2016, který počítá s očištěným čistým ziskem 18 miliard Kč, mohou se investoři podle analytiků opět těšit na slušnou dividendu, byť bude čistý zisk proti loňskému roku podstatně nižší. Letošní rok je ale takřka u konce, a tak je potřeba se dívat trochu dále.

V rámci výsledkové zprávy za třetí čtvrtletí ČEZ oznámil, že má pro rok 2017 předprodáno již 91 % předpokládaného objemu výroby elektrické energie za průměrnou cenu 31 eur za MWh. Vývoj cen elektřiny v příštím roce tak na hospodářská čísla polostátního energetického gigantu v zásadě žádný vliv mít nebude. Analytik z Komerční banky Richard Miřátský se proto v aktuální analýze zaměřil na jiné faktory, které podle něj budou pro příští měsíce klíčové.

ČEZ - objem předprodané elektřiny z celkového předpokládaného objemu výroby
ČEZ - objem předprodané elektřiny z celkového předpokládaného objemu výroby

Miřátský upozorňuje, že hospodaření společnosti budou v roce 2017 ovlivňovat především dvě proměnné, a to vývoj mzdových nákladů a míra využití jaderných zdrojů při výrobě elektřiny.

"Očekáváme, že nedostatek pracovní síly na českém trhu, kde celá skupina ČEZ zaměstnává přes dvacet tisíc lidí, může v příštím roce negativně ovlivnit provozní náklady podniku," upozorňuje analytik. V letošním roce by se podle něj měly mzdové náklady skupiny ČEZ po loňském poklesu zvýšit celkem zhruba o 500 až 600 milionů korun. Takový nárůst by odpovídal 3% růstu mezd vyjednanému s odbory. "Vzhledem k tlaku na růst mezd pak předpokládáme, že mzdové náklady společnosti, které dosahují úrovně 18 miliard korun a představují přibližně 10 % celkových provozních nákladů, porostou i v roce 2017, zvýšit by se podle nás mohly o 4,3 %," říká Miřátský. Pokud by růst mezd byl ještě výraznější, mohl by podle něj negativní efekt na úrovni provozního zisku EBITDA a čistého zisku přesáhnout miliardu korun. Kromě toho Miřátský upozorňuje také na rizika spojená s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, jež by chod společnosti mohla ovlivňovat ve střednědobém a v dlouhodobém horizontu.

Změna počtu zaměstnaných v ČR a míra nezaměstnanosti v zemích střední Evropy

V případě využití jaderných elektráren, které v portfoliu ČEZ představují nejlevnější konvenční výrobní zdroj elektrické energie, očekává Miřátský zlepšení. Aktuálně jsou totiž pro příští rok naplánované odstávky jaderných zdrojů se souhrnnou délkou trvání 564 dnů.

Právě odstávky v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín byly letos hlavním důvodem snížení celoročního cíle výroby elektrické energie a zisku EBITDA. Letošní odstávky z velké části souvisely s kontrolami svarů po zjištění nedostatků v jejich dokumentaci.

"Plán ČEZ na výrazné snížení odstávek, především v Jaderné elektrárně Temelín, vnímáme pozitivně. Jejich délka by v roce 2017 měla podle současných plánů činit 144 dnů po letošních 250 dnech," říká Miřátský. Zároveň ale upozorňuje, že zlepšení situace jde z většiny právě na vrub temelínské elektrárny. V Dukovanech, kde dojde v průběhu roku na všechny čtyři výrobní bloky, by se měla souhrnná délka trvání odstávek snížit z 440 dnů v letošním roce pouze na 420 dnů.

ČEZ - plánované odstávky jaderných bloků v roce 2017

"Odhadujeme, že v případě dodržení současného plánu odstávek by mohl objem výroby elektřiny v jaderných zdrojích v příštím roce činit až zhruba 28 TWh. V případě optimální vytíženosti je ČEZ schopen vyrobit v jaderných zdrojích ročně až 30 TWh elektrické energie," pokračuje analytik. Cíl pro letošní rok představuje 24,5 TWh. Tato linka by tak dle Miřátského měla k výsledkům ČEZ v příštím roce přispívat výrazně pozitivně.

Začátkem listopadu ČEZ kvůli chybným kontrolám svarů zažaloval společnost Škoda JS. Požaduje po ní jako kompenzaci 611 milionů korun. ČEZ odhaduje, že loni kvůli odstávkám jaderných bloků přišel přibližně o 2,5 miliardy korun. V letošním roce by podle Miřátského tato částka mohla přesáhnout čtyři miliardy korun.

"Vzhledem k dlouhému časovému horizontu potenciálního řešení sporu kolem nedostatečných kontrol svarů nepředpokládáme v krátkodobém až střednědobém horizontu jeho vliv na finanční výsledky ČEZ nebo na cenu jeho akcií," upozorňuje analytik z Komerční banky.

"Přestože očekávání zlepšení využití jaderných zdrojů vnímáme pozitivně a věříme, že se firma bude schopna s nedostatkem pracovní síly v ČR vyrovnávat bez výrazně negativního dopadu do provozních nákladů, doporučení na akcie ČEZ na stupni 'držet' neměníme. K jeho přehodnocení bychom přistoupili až v případě potvrzení výrazného zlepšení nasazení jaderných zdrojů a stabilizace cen silové energie nad 30 eury za MWh," uzavírá Richard Miřátský.

ČEZ - základní informace o akcii a shrnutí doporučení Komerční banky
ČEZ - základní informace o akcii a shrnutí doporučení Komerční banky

Zdroj: Komerční banka

reklama
reklama