Trump, Putin, Le Penová a další: Autoritářství na vzestupu

| Tomáš Beránek

Americká politika je v troskách, chce se říci při pohledu na tažení Donalda Trumpa v republikánských primárkách. Co žene devětašedesátiletého blondýna s pověstí hulváta s neortodoxními názory vstříc boji o Bílý dům?

Donald Trump je nejen skvělým (televizním) bavičem, ale podle svého vystupování má také ty nejlepší předpoklady stát se v případě vítězství v amerických prezidentských volbách i nelítostným "diktátorem". Ostré výpady proti liberálnímu smýšlení, řeči o stavbě zdi mezi Spojenými státy a Mexikem nebo zesměšňování kritiků již k Trumpovi jednoduše patří. Podle Pippy Norrisové, přednášející na Harvard Kennedy School, je ovšem Trump jen jednou z mnoha ukázek rostoucího autoritářství ve východním i západním světě.

Podobně jako na Trumpa pohlíží velká část západního světa i na francouzskou předsedkyni Národní fronty Marine Le Penovou nebo nizozemského poslance Geerta Wilderse. Na východě jsou známými autoritáři nejen turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan či šéf Kremlu Vladimir Putin, ale také indický premiér Naréndra Módí, izraelský premiér Benjamin Netanjahu či japonský premiér Šinzó Abe, a podle mnohých politologů dokonce i barmská opoziční politička a nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij.

Manu Bhagavan, profesor historie a lidských práv na newyorské Hunter College, si rostoucí popularitu autoritářských politiků vysvětluje třemi faktory, a to globalizací ekonomiky, konfliktů a krizí.

Globalizační deprese

Intenzivní globalizační tendence se objevily již před desítkami let, rozhodující ale byla 90. léta 20. století. Korporace po celém světě tehdy definitivně pochopily, že chtějí-li přežít a prosperovat, musejí svou působnost rozšířit do všech světových regionů a výrazně zefektivnit své fungování. To souviselo mimo jiné s daňovou optimalizací, rostoucím tlakem na zaměstnance a posilováním autonomie firem v rámci států, výsledkem čehož je současný stav, kdy mnohdy ani národní vlády nemají nad jednáním globálních gigantů kontrolu. K tomu se přidávají mocenské střety a ozbrojené konflikty a zdravotní hrozby typu eboly nebo viru zika, což způsobuje, že lidé prožívají ztrátu národní, komunitní i osobní suverenity a pociťují existenční tíseň, říká Bhagavan.

Příklon k radikálním stranám a jejich autoritářským vůdcům je pak podle něj přirozenou reakcí na tento stav, kdy se lidé staví na stranu výrazných a silných osobností s cílem najít ztracený pocit bezpečí a jistoty. Bhagavan tvrdí, že tyto pocity ohrožení jsou nyní nejsilnější v poválečné éře a že jejich důsledky jsou tím větší, čím více se šíří mezi posilující střední třídou.

Populisté tvrdí, že dají věci do pořádku, přičemž se své publikum snaží přesvědčit, že dokáží vládnout železnou pěstí. Stavějí se do role moderních rytířů schopných odvrátit jakékoli nebezpečí a pouštějících se nebojácně do boje s každým protivníkem.

Jak ale Bhagavan upozorňuje, ani autoritářští politici nejsou řešením těchto problémů. "Je pohodlné najít obětního beránka a toho označit za zdroj všeho zla. Trump útočí na muslimy a Hispánce, Putin na Ukrajince a Erdoğan na Kurdy. To je důvod, proč jsme svědky růstu xenofobie a šovinismu," říká Bhagavan. "Trump a jemu podobní jsou ti, kdo v lidech probouzejí a živí obavy. A je jedno, zda se skutečně dostanou k moci - svoji práci již odvedli."

Zdroj: Quartz

reklama
reklama