Bublina před splasknutím

| Vladimír Hobza

Může vám to připadat těžké odolat touze nastoupit bezhlavě do akciového trhu, obzvláště, když je pravděpodobné, že přijde velmi silné třetí čtvrtletí.

Podle některých odhadů můžeme v Americe očekávat 4% růst, mohl by ale dosáhnout i 6%.

Nicméně všechen růst, který uvidíme bude následkem neudržitelných faktorů, jako růst skladových zásob, růst výroby automobilů (kvůli šrotovnému) a podobně. Pokud si toto uvědomíte, pomůže vám to odolat touze zvýšit váhu akcií v portfoliu.

Je pravda, že iracionálně se chovající trhy mohou růst a tím nalákat ještě více iracionality v dalším chování. Ale jistě nastane událost a uvědomění, že vysoké zisky, které představují hlavní vodítko k cenám akcií, se nemusí dostavit v očekávané míře.

Nejsme ale dostatečně dobří nato, abychom věděli, kdy přesně k tomuto zjištění dojde, možná začátkem roku 2010, možná již v posledním kvartálu tohoto roku. Zároveň věříme, že to ovlivní a ukončí historicky nejsilnější rally na trhu.

Je zajímavé, že komentáře k akciovému trhu se nikdy nevěnují komoditám. Všechna hlavní media se věnují komoditám v oddělených sloupcích a článcích. Velmi zřídka se baví o akciích a komoditách společně v kontextu jejich vzájemného vztahu. Přitom v současné době mají komodity velký vliv na výhled cen akcií.

Pomalejší růst a dražší komodity

V posledních 45 letech je možné sledovat vztah mezi hospodářským růstem a růstem cen komodit. Přitom průměrná změna v cenách komodit odpovídala průměrné změně v HDP. Krátkodobě vede rostoucí HDP k růstu cen komodit. V dlouhém období a při rostoucí ekonomice ceny komodit zůstávají stejné, popřípadě padají. A pokud ceny komodit rychle vzrostou, HDP mívá problémy.

Sedmdesátá léta minulého století byla typickým příkladem, kdy prudký výstřel v cenách komodit vedl ke zkrácení růstu HDP. Mezi lety 1973 a 1975 nastala masivní recese, kvůli vysokým cenám ropy způsobeným organizací OPEC.

Ceny komodit se pak sice umírnily, ale začaly opět stoupat ke konci sedmdesátých let. Rostoucí ceny komodit zastavil až předseda FEDu, Paul Volcker, který dramatickým zvýšením úrokových měr omezil ekonomický růst a umožnil, aby se na trh dostalo více zásob. Tím vytvořil prostředí pro mírný až záporný růst cen komodit a velmi silný trh v osmdesátých a devadesátých letech.

Kolem roku 2000 tomu bylo jinak. Akciím se dařilo podprůměrně, pod jejich dlouhodobými průměry a dokonce mezi lety 1997 – 2007 vykazovaly reálně vůbec nejhorší zisky. Ceny komodit v tomto období ale prudce rostly. Přitom šestiletý růst HDP byl naposledy do roku 2000.

Jinak řečeno uběhlo již skoro desetiletí od doby, kdy docházelo krátkodobě o dlouhodobě k nadprůměrnému růstu HDP. Během tohoto období pomalejšího růstu vyletěly ceny komodit do poloviny roku 2008 o téměř 185% za posledních 6 let. To představuje větší nárůst než v letech 1973-74.

Přitom poslední desetiletí nebylo poznamenáno nedostatkem surovin kvůli politickým událostem, ne jako v sedmdesátých letech. Ceny komodit rostou jako odraz ekonomického růstu – ale ne růstu v rámci USA. Při současných cenách jsou ceny komodit stále zhruba o 75% dražší než před 6 lety, což je až neuvěřitelné, když si uvědomíme slabou situaci americké ekonomiky a celého rozvinutého světa.

Amerika totiž přestává hrát důležitou roli v cenovém vývoji komodit. Skutečnými hráči jsou rozvíjející se trhy, které pokračují v růstu. Například Indonésie poroste následujících 6 čtvrtletí pravděpodobně o 5-6% ročně. Čína a Indie porostou ještě rychleji. Rozvíjející se trhy se staly daleko důležitějším faktorem než trhy rozvinuté.

Téměř veškerý celosvětový růst bude v následujících 6-8 kvartálech patrně pocházet z rozvojových trhů. Tyto trhy se stávají ještě důležitějšími hráči a jejich spotřeba komodit se stane ještě výraznější.

  • 1
  • 2
reklama
reklama