Střední a východní Evropa: Palec nahoru, palec dolů

| Roman Chlupatý

Zatímco se střední Evropa veze na vlně globálního optimismu, východ regionu zaostává. Stále probíhající celosvětová krize totiž odhalila strukturální problémy, které ozdravení nejednoho z někdejších černých koní světových hráčů výrazně přibrzdí.

Agata Urbanska

I přesto například Estonsko může už brzy globální kapitál začít opět lákat. Naopak Ukrajině a jí podobným se i přes rychle rostoucí chuť riskovat budou zahraniční investoři asi ještě nějakou dobu vyhýbat, říká viceředitelka londýnské pobočky ING Wholesale Banking Agata Urbanska.

Zatímco země střední Evropy společně s rozvinutými trhy vysílají nadějné signály, blízká budoucnost východu Evropy je stále nejasná. Jak na tom tedy Balt a Balkán jsou?

Balt a Balkán, to jsou dva odlišné příběhy. Balt se výrazně přehříval už několik let před krizí a ta tak jen potvrdila, že měl po celu tu dobu zaděláno na významnou korekci. Jeho růst byl totiž poháněn dluhem a to je proč nyní trpí a na co se musí zaměřit. Balkán doplácí na propad exportu a také na něco, co je možné nazvat ztracenou příležitostí. Patrné to je zejména u Srbska, které má sice nyní proevropskou vládu, která už mnohé změnila, ale stále potřebuje privatizovat a potřebuje přímé zahraniční investice. O což západní firmy nyní nemají zájem a Srbsko proto o rok, o dva přišlo. V roce 2010, 2011 by se ale postoj zahraničních investorů mohl změnit a společně s tím by měla srbská ekonomika zažít oživení.

Jak pravděpodobné je, že se z nejhoršího v dohledné době dostane i Ukrajina, která sice není v souvislosti s budoucností regionu tak často diskutována, ale která k němu stále patří?

Ukrajina je v katastrofálním stavu. V jejím případě se totiž sešly všechny možné problémy najednou. Zaprvé, země trpí předlužeností a to jak kvůli vysokému objemu bankovních půjček tak i kvůli množství korporátních dluhopisů. Zadruhé, jde o velmi slabou ekonomiku, která by potřebovala přímé zahraniční investice; ale ty vyschly. A zatřetí, ceny komodit donedávna padaly a ukrajinský průmysl padal společně s nimi. K těmto hospodářským problémům je pak zcela určitě třeba přidat i vysoce nestabilní politickou situaci ... Opravdu, na Ukrajině jde o kombinaci všech možných negativních faktorů.

Co pro jednotlivé země současný stav a výhled CEE z pohledu jejich dalšího přibližování se Evropě – a zejména pak z pohledu deklarovaného vstupu do eurozóny – znamená?

Co se pobaltských zemí týče, myslím si, že Estonsko může překvapit. Na přijetí eura by totiž mohlo by připraveno už na počátku roku 2010. Podobně jako u dalších zemí Baltu pro něj může být velkou překážkou udržení rozpočtového schodku do Maastrichtem stanovené tříprocentní úrovně. Ale není to nemožné. Přitom kdyby se mu to skutečně povedlo, kdyby na počátku příštího roku Estonsko nahlásilo vstup do eurozóny, tak by to byla velká vzpruha i pro jeho soudsedy. Veškeré spekulace o tom, že přestanou vázat své měny na euro, spekulace o devalvaci, které po trhu v posledních dvou letech kolují, by totiž zřejmě utichly.

  • 1
  • 2
reklama
reklama