Ministerstvo financí varuje: zdroje nejsou

| Josef Fiala

Diskuze o státním rozpočtu nebude jednoduchá. Ať znějí politická prohlášení jakkoli, opatření pocítí nejsilněji stření třída. Je lepší zvýšit přímé nebo nepřímé daně? V čem je rozdíl? Díky vysokému dluhu hrozí snížení kredibility České republiky. Jaký to bude mít dopad na českou korunu, dluhopisy a akcie?

Poprvé v novodobé historii této země se hospodaření státu a daně mohou stát skutečným předvolebním tématem. Způsobil to nepolitický, úřadující ministr financí Eduard Janota, který přes léto spočítal, zveřejnil a zpopularizoval stav veřejných financí, výši pravděpodobného deficitu v letošním a příštím roce i jasný trend vývoje směrem ke státnímu bankrotu.

Výše dluhu je hrozivá

V letošním roce se schodek státního rozpočtu odhaduje na 165 miliard korun. Ministr Janota tvrdí, že když příjmová i výdajová pravidla zůstanou beze změny, v příštím roce deficit státního rozpočtu vystoupí na 230 miliard korun, nebo-li 7 % hrubého domácího produktu. Kromě ohromující výše má toto číslo ještě velmi nepříjemné pozadí: nebude snadné takový schodek financovat. V současné době se státní dluh blíží 1140 miliardám korun. Jen úroky ze státního dluhu v příštím roce stoupnou na 80 miliard, to je dvojnásobek toho, co v roce 2006. A to přitom stát dluhy nesplácí, pouze je překrývá novými dluhy.

A druhou nepříjemnou skutečností je, že se zachová dlouholetá tendence prohlubování státního dluhu, tempo růstu výdajů vyšší než tempo hospodářského růstu a neodvratná cesta do státního bankrotu. Ta byla nastolena již v dobách konjunktury, hospodářská recese tuto cestu jen zkrátí.

Opatření, která ministr financí doporučuje, kombinují zvýšení příjmů a omezení výdajů státního rozpočtu tak, aby se v roce 2010 rozpočtový schodek zmírnil na 180 až 160 miliard korun.

Co znamená taky vysoký deficit pro vnímání České republiky ze strany zahraničních investorů, jaký bude mít dopad na výnosy dluhopisů, akcie a českou korunu? Odpovídá David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.

reklama
reklama