Tyhle domy nežerou

| Renata Lichtenegerová

Nízkoenergetické a pasivní bydlení je stále dostupnější a s ohledem na ceny energií se podle odborníků do budoucna rozhodně vyplatí. Snižování energetické náročnosti budov navíc brzy stavitelům nařídí Evropská unie.

Nízkoenergetická budova

V Evropě je už více než 32 tisíc takzvaných pasivních domů, v Česku je jich zatím jen několik set, ale jejich počet stále narůstá. "Nová státní politika bydlení, kterou schválila vláda v červenci, klade zcela správně velký důraz na roli energetických úspor v rezidenčních budovách. Rostoucí cenou energie se náklady občanů na bydlení pořád zvyšují. To zvláště u nízkopříjmových skupin může být problém," říká Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy.

Ta si klade za cíl modernizovat české stavebnictví právě směrem ke kvalitnějším a úspornějším budovám. "Novou výstavbou v pasivním energetickém standardu se dá ročně uspořit až desítky tisíc korun na domácnost, a to navíc při zvýšení komfortu bydlení," tvrdí Holub.

Pro srovnání běžná česká novostavba spotřebuje podle údajů společnosti EkoWatt ročně na vytápění zhruba 100 až 120 kilowatthodin na čtvereční metr. U takzvaných nízkoenergetických domů nesmí roční spotřeba tepla na vytápění překročit 50 kilowatthodin na metr čtvereční. Pasivní domy a byty jsou ještě úspornější a nesmí za rok spotřebovat na topení víc než 15 kilowatthodin na metr čtvereční.

Nulová spotřeba jako standard

Do budoucna nebudou takovéto úspory energie ničím výjimečným. Od roku 2020 se totiž budou podle evropské směrnice číslo 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stavět i v Česku pouze domy s nulovou spotřebou. I když pojem "téměř nulová spotřeba" zatím není přesně definován, je podle odborníků pravděpodobné, že bude primárně vycházet právě z požadavků, které jsou dnes kladeny na pasivní domy.

  • 1
  • 2
reklama
reklama