Stovky milionů za diamanty... a za smrt!

| Lukáš Kovanda

Tak, a tohle je všechno?! To si možná pomyslí nejeden návštěvník florentského Starého paláce (Palazzo Vecchio), v jehož útrobách momentálně dlí diamantová lebka, proslulé to dílo britského umělce Damiena Hirsta.

Damien Hirst s Diamantovou lebkou

Když lebku posázenou 8 601 diamanty obřadně obejde, je už ovšem zřízencem vyháněn ze setmělé místnůstky. Ve frontě čekají další. Podobně zřízenci nahánějí a vyhánějí například ty zájemce, kteří zatouží v hanojském mauzoleu spatřit balzamovaného komunistického strýčka Ho Či Mina.

Strýček Ho, pravda, vybízel k odříkavému žití, ale mnozí jeho kolegové ohánějící se srpem a kladivem (například afričtí diktátoři neblahé paměti) či bossové kolumbijských drogových kartelů by zřejmě byli jedinými možnými zájemci o diamantovou lebku - cosi tak okázale povrchního -, nebyla-li by ovšem zrovna dílem Hirstovým. Jemu to projde - on jediný mění kýč s názvem Pro lásku boží v cosi více.

Tak obratně, že lebku zamýšlel roku 2007 koupit zpěvák George Michael, tedy žádný mafián či diktátor, za nějakých padesát milionů liber. (Nebyl jediným zájemcem a nebýt příchodu hypoteční krize, jež trh s uměním zchladila, nejspíše by za tolik prodána byla.)

Ale možná to byl Hirstův záměr - stvořit objekt, na nějž půjdou skvěle uplatnit všechny možné marketingové kejkle (smrt a diamanty, to přece výtečně prodává!), a který tudíž "nastaví zrcadlo". V něm se spatří všichni ti, co lebku zhlédli a prozřeli, že vlastně jen podlehli marketingu, jenž bulíkuje, že povrchní okázalost je čímsi více.

  • 1
  • 2
reklama
reklama