Investiční bublina na trhu s uměním: Nejen Číňané ji od plic přifukují

| redakce

Vlády a centrální banky se snaží odvrátit krizi a uvolňují měnovou politiku. Investoři proto hledají aktiva, která si udržují hodnotu bez ohledu na aktuální podmínky v ekonomice. Umění sice není zlato, ale také se v investiční hitparádě drží hodně vysoko. Může růst cen umění vydržet i v dalších letech?

Umění se zhodnocuje rychleji než akcie

Loni trh s uměním opět převálcoval akcie. Index Mei Moses All Art vzrostl o 10,2 %, čímž překonal jak MSCI All Country World Investable Market Index (-10,5 %), tak americký S&P 500. Umění je na tom lépe než akcie už minimálně deset let - vyrovnává se totiž mnohem lépe s výkyvy v ekonomice, jako naposledy s Velkou recesí.

Podle výroční zprávy Deloitte Luxembourg a ArtTactic by se trh s uměním během dvou nebo tří let mohl stát přístupnějším pro další investory. "Malý zájem institucionálních investorů a neschopnost privátních bankéřů nabídnout umění jako alternativní investici běžným investorům brzdily rozvoj investic do umění. Ty byly dlouho doménou velkých aukčních domů a bohatých investorů. To by se ovšem mělo postupně změnit," píše se ve zprávě.

Roste totiž zájem manažerů, kteří spravují majetek bohatých investorů v Evropě, USA a v Číně. Investice do umění se tak může stát záležitostí mnohem širšího spektra investorů.

Umění jako běžné aktivum

Trh s uměním se postupně stává standardním finančním trhem. Za uplynulou dekádu například trh s poválečným a současným uměním v Evropě a USA narostl z 254 milionů USD (2000) na 2,1 miliardy USD (2011). Investiční fondy zaměřené na umění loni "zbytněly" na 960 milionů USD z předloňských 760 milionů.

Navíc 39 % z 19 soukromých bank sledovaných firmou Deloitte chce v příštích maximálně třech letech zpřístupnit investice do umění svým klientům. Naprostá většina manažerů (83 %) považuje umělecké a jiné sbírky za součást diverzifikovaného investičního portfolia.

  • 1
  • 2
reklama
reklama