Boj Fedu o nízké výnosy a jak se zajistit proti neúspěchu QE3

| Miroslav Plojhar

"Možná přijde i QE3." Taková se zhruba na trzích v posledních týdnech šíří šeptanda. "Možná přijde i kouzelník" byl velmi oblíbený televizní pořad, jistě si na něj pamatujete. Kaiser a Lábus tam dělali hromadu skvělých kousků - scénky jako zkouška z dějepisu na události listopadu 1989 nebo "přišly gumičky?" byly vážně super. Finanční trhy dnes také převádějí hromadu povedených kousků v očekávání, zda kouzelník (QE3 - třetí vlna kvantitativního uvolňování ze strany Fedu) přijde již tento týden, po prezidentských volbách, nebo nakonec vůbec.

Fóry dua Kaiser & Lábus vycházely z ironizování skutečných událostí a fungování věcí v opravdovém světě. Kousky finančních trhů si s ironií K&L nezadají. Trhy čtou špatné zprávy jako dobré a naopak, vše pod heslem "špatné zprávy = QE3 bude vs. dobré zprávy = QE3 nebude".

Reflace

Jako dítě jsem vždy čekal, kdy ten kouzelník už konečně přijde. A ono nikdy nic. QE3 se na rozdíl od kouzelníka možná dočkáme. Co od něj čekat? Kvantitativní uvolňování má oficiálně za cíl stimulovat ekonomickou aktivitu a očekávání růstu cen aktiv i spotřebitelských cen, takzvanou reflaci, snížením dlouhých úrokových sazeb (úrokových sazeb u papírů s dlouhou splatností) a vytlačením investorů z bezpečného přístavu státních dluhopisů do rizikovějších aktiv.

Stejně jako scénky Kaisera a Lábuse je i kvantitativní uvolňování plné paradoxů a ironie. Reflace a současné snížení již nízkých úrokových sazeb je něco jako kvadratura kruhu. Uspěje-li QE s cílem snížit sazby na dlouhém konci výnosové křivky, selže s hlavním cílem reflace; uspěje-li QE s cílem reflace, dlouhé úrokové sazby narostou a výnosová křivka se stane strmější.

Podívejte se na výnos desetiletých amerických dluhopisů, jak byl Fed dosud úspěšný v reflačním úsilí.

Jak fungují opatření na snížení dlouhých úrokových sazeb
reklama
reklama