Konzervativní portfolio investic, se kterým porazíte inflaci: Až 6 % ročně

| Jan Traxler

Klasické poučky doporučují konzervativním investorům fondy peněžních trhů a dluhopisové fondy. Ovšem výnos takového portfolia nedosáhne ani čtyř procent ročně. Jak sestavit dlouhodobé portfolio pro konzervativního investora s co nejmenšími výkyvy a výnosovým potenciálem čtyř až šesti procent ročně?

Osobně pro dlouhodobé investice konzervativním investorům velmi často doporučuji dobře diverzifikované portfolio dividendových akcií. Má to ovšem háček - při špatném načasování se může stát, že hodnota portfolia krátkodobě klesne i o třicet procent. V takové situaci investoři mají tendence podlehnout emocím a investice se zbavovat.

Hledá se výnos

Klasické investiční poučky, kterých se drží většina poradců a bankéřů, doporučují konzervativním investorům portfolio složené převážně z fondů peněžních trhů a z dluhopisových fondů, které investují do bonitních vládních dluhopisů. Na dlouhodobém horizontu pak někteří poradci do portfolia přimíchají deset až patnáct procent akcií a deset až patnáct procent korporátních dluhopisů rizikovějšího stupně (tzv. high yield dluhopisy).

Takové portfolio má sice velmi nízkou volatilitu, ale problém je tu s výnosovým potenciálem. V současné tržní situaci si troufám tvrdit, že budoucí výnos tohoto portfolia na pětiletém až desetiletém horizontu nedosáhne ani čtyř procent ročně, protože dluhopisové fondy čeká špatné období. To už se vyplatí raději nechat peníze na termínovaném vkladu.

Jakým způsobem lze optimalizovat portfolio investic, aby potenciál výnosu dosáhl čtyř až šesti procent ročně, ale riziko krátkodobého poklesu zůstalo nízké?

V prvé řadě bychom do portfolia měli vybírat pouze investice, které mají potenciál zhodnocení alespoň pět až šest procent za rok. To momentálně zcela vylučuje konzervativní dluhopisy, které v uplynulých letech přinášely vyšší zhodnocení, ale už svůj potenciál vyčerpaly. Zároveň bychom se měli pokusit portfolio co nejlépe diverzifikovat mezi investice, které spolu příliš nekorelují. Dále by portfolio mělo být pokud možno zajištěné proti měnovému riziku, zejména v případě eurových a dolarových investic.

Základní struktura portfolia může vypadat například následovně:

Ukázka dlouhodobého konzervativního portfolia

Akcie versus dluhopisy

Dluhopisová složka by měla být zastoupena dluhopisy s vyšším výnosem do splatnosti, tedy firemními dluhopisy rizikovějšího stupně, nebo případně i vládními dluhopisy emitovanými na rozvíjejících se trzích, kde je kapitál dražší (vyšší úrokové sazby). Takto zaměřené dluhopisové fondy mají zpravidla průměrný výnos do splatnosti kolem šesti procent ročně.

Jedná se sice o dluhopisové fondy s vyšší volatilitou, ale tvoří protiváhu akciím – v prostředí klesajících úrokových sazeb, které zpravidla doprovází špatný makroekonomický vývoj, roste tržní cena dluhopisů s vyšším úrokovým kupónem. Jinými slovy, když se nebude dařit akciím, tyto dluhopisové fondy by měly dosahovat vyššího zhodnocení než šest procent ročně a vyvažovat vývoj hodnoty celého portfolia. Když se naopak akciím bude dařit, mohou být výnosy těchto dluhopisových fondů nižší než šest procent.

Tento vyvažující efekt je ještě posilněn konvertibilními dluhopisy, které nesou pevný úrok, ale zároveň jsou směnitelné za akcie. V případě většího růstu cen akcií se tak jakoby zvětšuje akciová složka portfolia z 20 % na 35 %. Když se naopak akciím nedaří, převažuje dluhopisová složka.

Vybíráte dluhopisový fond? I ty české jsou nyní zajímavé Vybíráte dluhopisový fond? I ty české jsou nyní zajímavé Nedávno jsem se věnoval výkonnosti peněžních podílových fondů, do kterých může český investor vložit své ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama