S deriváty proti krizi

| Vladimír Hobza

Bývají přezdívány zbraně hromadného ničení a obviňovány ze způsobení finanční krize, která zpustošila Ameriku a zpomalila globální ekonomiku. Finanční deriváty se staly symbolem chamtivosti Wall Street. Uznávaný ekonom Robert Shiller ale věří, že finanční deriváty mohou pomoci vyřešit krizi.

Robert Shiller

Přesto málokdo ví, co deriváty skutečně představují – finanční kontrakt mezi kupujícím a prodávajícím, jehož cena se odvíjí od určitého aktiva, například hypotéky nebo akcie. Veřejné mínění je nyní nemá v oblibě. Mnoho expertů věří, že Barrack Obama musí učinit konec finanční alchymii, která z nekvalitních hypoték dokáže vytvořit biliony dolarů ve finančních derivátech. Panuje téměř konsenzus, že deriváty byly zdrojem přílišného rizika.

Ale Robert Shiller má jiný názor. Jako ekonomom z Yale si myslí, že opak je pravdou. Shiller nepovažuje deriváty za problém, ale právě za řešení. Potřebujeme jich více, nikoliv méně. A varuje před přílišnou regulací, i když připouští, že určitá pravidla jsou třeba. Shiller se vyznamenal i tím, že velmi dobře dokázal odhadnout stav světové ekonomiky. Publikoval například knihu „Irrational Exuberance,“(pozn. brzy vyjde také v ČR) pojednávající o předraženosti akciových trhů, která se stala bestsellerem, těsně po prasknutí bubliny v roce 2000. Jednoznačně vnímal bublinu na trhu nemovitostí a dokázal předpovědět její dopad na celosvětový finanční trh.

Deriváty vnímá jako nástroje řízení rizika, stejně jako pojištění. Platíte pravidelné pojistky a pokud nastane určitá událost, obdržíte platbu. Tento nástroj může být užíván dobře nebo špatně (jak tomu bylo nedávno). Shiller varuje, že zrušením derivátů se nikam dále nedostaneme. Ideálně si představuje svět, ve kterém jsou deriváty tak běžné, jako hotovost.

Deriváty

termínové kontrakty uzavřené na různá finanční podkladová aktiva (typy investic); s deriváty lze provádět spekulace na růst nebo pokles a cena derivátů je odvozena od tržní hodnoty podkladové investice (např. akcie, nemovitosti,komodity)

Shillera odděluje od většiny ekonomů nedostatečná důvěra v teorii efektivních trhů. Tato představa, kterou následuje mnoho finančních správců, předpokládá, že trh oceňuje jednotlivá aktiva na základě jejich fundamentální hodnoty. Naproti tomu Shiller se přiklání k takovým, jako John Kenneth Galbraith, kteří věří, že trh odráží „zvířecí pudy“ – neboli populární trendy, oblíbenost určitých sektorů, nikoliv ideální informace. Proto se formují na trzích bubliny. Nejen státní regulace, ale i finanční inovace se pak v tomto prostředí stávají nutností.

Trh s deriváty

objem derivátů kótovaných včetně obchodovaný mimo veřejný trh tzv. OTC je vyšší než 1,14 triliónu USD (zdroj: Bank of International Settlements)

Hypotéční deriváty

S bilióny dolarů v hypotečních derivátech přitom obchodovalo jen pár obchodníků. Většinu subprime hypoték prodávalo jen několik institucí na Wall Streetu, spolu s hrstkou institucionálních kupujících – od Bank of China, přes HSBC, až k suverénním fondům. A jak už nyní víme, byly tyto deriváty neprůhlednými balíky, o jejichž obsahu nevěděli ani kupující, ani prodávající. Byl to obrovský, málo likvidní a netransparentní trh.

Systém byl založen na mnoha nezávislých rozhodnutích vlastníků domů a investorů po celém světě. Nikdo z nich přesto neuměl své pozice zajistit tak, jak to dělají institucionální investoři. Ti, kteří si kupovali vilu v Miami věřili, že ceny nemovitostí porostou. Ale nedokázali se nijak chránit v případě, že bude trh klesat. Když pak došlo k propadu, miliony z nich měli dům, který nemohli prodat ani za nižší než nákupní cenu.

  • 1
  • 2
reklama
reklama