Co je a co není vidět aneb nakouknutí pod pokličku některým faktům

| Richard Koza

Analytici rádi zpracovávají řadu makrodat, které statistické instituty po celém světě publikují v pravidelných intervalech. Řada investorů se podle nich chová a podle nich jedná. Celá fundamentální analýza je založena na studiu ekonomických údajů. Při bližším zkoumání však plynou na povrch často nečekané souvislosti.

Při tomto studiu většina lidí reaguje spíše na právě zmíněné, již zveřejněné informace. Investoři se snaží zařídit podle publikovaných zpráv. To je to, čemu mí analytici říkají "co je vidět".

Jak však s oblibou dodávají : mnohem zajímavější a také mnohem důležitější je to "co není vidět". Co je skryto pod povrchem.

Příklad 1: Čína a americký vládní dluh

Vezměme např. americké státní dluhopisy, tzn. dluh USA, a zejména to, že velký balík drží Čína. A všichni vidí a říkají: Čína má v rukou Ameriku a americký dolar. Když se rozhodně to prodat, potopí Ameriku a dolar.

A přitom je to naopak. Pokud je dluh skutečně veliký, pak už přestává být problémem dlužníka, ale je problémem věřitele. Pokud by např. Čína příliš tlačila na USA ohledně dluhopisů, pak USA prostě řeknou: "My Vám nic nevrátíme, to je Váš problém". A co si Čína počne ? Nic. Zůstanou ji bezcenné papíry. Nebo si snad umíte prezidenta Obamu představit , jak stojí na náměstí a říká Američanům , že "se teď musí zvýšit daně, aby vybrané peníze mohly být zaplaceny Číně jako úhrada dluhu" ?

A pro Čínu by to byla také velká pohroma. Vždyť ona americké dluhopisy potřebuje pro to, aby mohla manipulovat se svou měnou. Protože pokud by nekupovala US dluhopisy, nemohla by tak úspěšně likvidovat přebytky, které má a které ji vznikají v důsledku fixně stanoveného kurzu. Musela by se pevně stanoveného kurzu vzdát a tím prakticky zlikvidovat konkurenční výhodu Číny. Protože v tu chvíli by RMB velice posílilo. A Čína dnes stále není nic jiného než levná pracovní síla pro celý svět.

  • 1
  • 2
reklama
reklama