Od medvěda k býku

| Vladimír Hobza

Mnozí přední ekonomové předpovídají – jako by dokázali vidět do budoucna –, že oživení z velké recese bude pomalé a s vysokou nezaměstnaností. Ale nevědí to jistě, a ani nemohou vědět. Budoucnost je totiž nepředvídatelná.

Stejně legitimní je tedy názor Jamese Granta, který ve svém příspěvku do Wall Street Journal píše, že očekává rychlé oživení. Tvrdí také, že nedokáže předpovídat budoucnost, ale má dobrý předpoklad, nebo alespoň úsudek. Nejlepším plánem je žádný plán nemít

Ani ti nejlepší investoři se nesnaží přesně odhadovat budoucnost. Jednoduše se chopí příležitosti, pokud nějakou rozpoznají. Henry Singleton, který byl v letech 1960–1980 výkonným ředitelem Teledyne Inc., patřil mezi takové osvícené oportunisty. Nejlepším plánem podle něj bylo žádný plán nemít. Není nad to, přistupovat ke světu s otevřenou myslí. Singleton jednou na výročním zasedání Teledyne konstatoval: „Znám mnoho lidí, kteří mají jednoznačné a definitivní plány, vypracované pro mnoho věcí, ale budoucnost závisí na nepřeberném množství vnějších vlivů, které nemůžeme předpovídat. Proto vidím jako nejlepší zůstat flexibilní.“ Kolik takových nepředvídatelných vnějších a vnitřních vlivů ovlivňuje americkou ekonomiku?

Nemůžeme-li nahlédnout do budoucnosti, máme šanci alespoň pozorovat, jak se na ni lidé připravují: vyčerpané zásoby, dlouhý seznam nezaměstnaných a extrémně nízké úrokové míry. To vše naznačuje, že lidé očekávají nejhorší.

Velká deprese

Současná velká deprese poškodila důvěru v ekonomiku, stejně jako pracovní místa a bohatství. Ze svého vrcholu spadlo HDP očištěné o inflaci o 3,9 %. Drobné propady z let 1990–1991 a z roku 2001 (trvající pouze několik měsíců) přinesly ztráty na HDP 1,4 % a 0,3 %. Recese začínající ve čtvrtém kvartálu 2007 pak přinesla mnoho rekordních statistik: výrobní a obchodní zásoby – nejstrmější propad od roku 1949, využití kapacit – nejnižší od roku 1967 a průmyslová produkce – největší propad od roku 1946.

I Citigroup (založena 1812) musela usilovat o státní pomoc a General Electric (dříve s nejlepším ratingem AAA) si půjčovala pod záštitou federálního úřadu pro pojištění vkladů (FDIC). Při žádné předchozí recesi neměly vládní dluhopisy výnosy poblíž nuly, nedocházelo ani k plošnému propadu cen nemovitostí a rozvaha FEDu nepřipomínala rozvahu Zimbabwské centrální banky. Tyto stavy musí pominout.

Američané jsou ve zvládání ekonomických potíží nezkušení. Zasaženi jsou jedinci, stejně jako společnosti a celé komunity. Ale co se týče následného ekonomického oživení – čím větší recese, tím lépe do budoucna. Protože čím větší recese, tím větší je pak následný růst. Hlavní ekonom u MKM Partners Michael T. Darda považuje za nejdůležitější faktor pro sílu ekonomického oživení právě hloubku propadu, který předcházel. V tomto pravidlu neexistují žádné výjimky, platilo i v letech 1929–1939.

Roky plné volatility

Prudký růst následoval po velkých propadech v letech 1893–1894, 1907–1908,1920–1921 a 1929–1933. Amity Shlaes ve své knize o historii velké deprese dokazuje, že New Deal (Nový úděl) z roku 1933 nedokázal být dlouhodobým ekonomickým stimulem. Přesto během prvního roku vlády Franklina D. Roosevelta vzrostl HDP upravený o inflaci o 17,3 %. Když Roosevelt nastoupil do úřadu, patřilo mezi jeho první činy uzavření bank, přísná kritika bankéřů, devalvace dolaru a v rámci National Industrial Recovery Act došlo ke stažení veškerého zlata od lidí, čímž dopomohl inflaci.

reklama
reklama