Investoři a bubliny: Navždy spolu

| Vladimír Hobza

Finanční bubliny s námi budou snad věčně. Vždy nás k nim něco láká – od známé Tulipánové bubliny v 17. století přes technologickou bublinu na přelomu tisíciletí až po nedávnou bublinu na americkém trhu nemovitostí.

Ale proč se tento cyklus stále dokola opakuje? Může finanční regulace zabránit vzniku bublin? A proč se lidé ze svých chyb nikdy nepoučí?

Lidé se dokáží poučit, ale každá generace se musí vždy poučit znovu – alespoň ve vztahu k finančním aktivům.

Finanční aktiva jsou pro lidi příliš neobvyklou položkou na to, aby plně vnímali jejich podstatu. Když se podíváme na pevná aktiva, lidé mají poměrně zřejmou představu o tom, kolik jsou ochotni a schopni za ně zaplatit. Vědí, kolik jsou ochotni zaplatit za auto, za ledničku a další věci.

Cena na akciovém trhu se však odvíjí od toho, kolik vám za akcie někdo zaplatí. I když bych zaplatil příliš mnoho, druhá strana může být ochotna zaplatit ještě víc. Proto se v případě bubliny jeví jako rozumné zaplatit i přemrštěnou cenu, pokud mám jistotu, že cena dále poroste.

Při investiční bublině jsou si lidé jisti, že cena stále poroste, přitom si obvykle uvědomují, že fundamentální hodnota zůstává stejná.

Toto výborně potvrdil a demonstroval v 80. letech nositel Nobelovy ceny a otec experimentální ekonomie Vernon Smith. Našel způsob, jak vytvořit umělé finanční bubliny, když dal skupině dobrovolníků peníze a nechal je investovat na imaginárním akciovém trhu. Ačkoli fundamentální hodnota akcií zůstávala stejná a všichni měli stejné informace, snažili se vyhnat ceny akcií nahoru. Místo toho, aby se lidé v pokusné skupině snažili přijít na fundamentální hodnotu, jednoduše se snažili levně nakupovat a draze prodávat¨. Bublina vznikne přibližně v 15. kole a dojde k tomu asi v 90 % případů.

Pokud je tento experiment opakován několikrát se stejnou skupinou, přibližně při třetí hře se z toho investoři poučí a přestanou vytvářet finanční bubliny.

Proč se tedy lidé ve skutečném světě nepoučí? Nedávné bubliny na trhu nemovitostí a akcií nepředstavují jediné existující bubliny. Smith říká, že záleží na tom, jak je jedna generace nahrazována další generací: **"I přes neustálá poučení se na trhu vždy objevují noví investoři. Ke krachu na akciovém trhu došlo v říjnu 1987, ale po 20 letech si nato už nikdo nevzpomene."

  • 1
  • 2
reklama
reklama