Česká ekonomika: Index důvěry hledá body zvratu

| Josef Fiala

Indexy spotřebitelské a podnikatelské důvěry hýbají burzami na vyspělých trzích. Podobný index sestavovaný Českým statistickým úřadem zatím nikoliv. Jednak proto, že česká burza nemá takovou citlivost na makroekonomické ukazatele, ale také proto, že je index ČSÚ sestavován ještě poměrně krátkou dobu a analytici v něj nemají tu neotřesitelnou důvěru, jako v indexy německé, evropské či americké. Jenže on funguje docela dobře.

Index důvěry patří ke stěžejním ukazatelům hospodářského vývoje. Na rozdíl od jiných statistických údajů, které vznikají na základě hlášení statistických jednotek o různých veličinách dosažených v minulém období (tržby, export, ceny, aj.), vzniká tento tzv. předstihový index na základě průzkumu mezi vybranými respondenty, podnikateli a spotřebiteli, zjišťujícím jejich více méně subjektivní názory na jejich současnou a budoucí situaci. To, konec konců, reflektuje také oficiální název ukazatele: konjunkturální průzkum.

Cílem podobných průzkumů je především postihnout atmosféru v podnikatelském prostředí a získat informace s velkým časovým předstihem, aby bylo možné identifikovat body obratu v ekonomice. Z toho důvodu jsou průzkumy podnikatelské a spotřebitelské důvěry (sentimentu) organizovány v zemích s vyspělou tržní ekonomikou již řadu desetiletí.

Průmyslová produkce a index důvěry

Jednoduché odpovědi bez čísel

ČSÚ svůj konjunkturální průzkum provádí od roku 1993. Z něj vyhodnocuje a měsíčně publikuje souhrnný index důvěry, index důvěry podnikatelů a index důvěry spotřebitelů. Respondenti z podnikatelské sféry jsou vybíráni ze čtyř oborů: průmyslu, stavebnictví, obchodu a od roku 2002 i některých služeb. Celkem se průzkumu ČSÚ účastní přibližně 2500 respondentů z podnikatelského prostředí. Průzkumu o spotřebitelském sentimentu se účastní přibližně 1000 osob.

Dotazníky jsou koncipovány tak, aby je respondenti mohli rychle a jednoduše vyplnit. Soustředí se na současnost a na příštích tři, šest až dvanáct měsíců. Otázky většinou nesměřují ke kvantifikovaným údajům, ale k prostému hodnocení typu zlepšení-neměnnost-zhoršení.

Produkce a důvěra v průmyslu

Manažeři podniků a firem se vyjadřují ke své celkové ekonomické situaci, k výrobní a obchodní činnosti, poptávce, cenám, úvěrům, zaměstnanosti, apod. Spotřebitelé odpovídají na otázky o příjmech, ekonomické situaci, nákupních záměrech, spoření, atd... Otázky jsou harmonizovány s požadavky a doporučeními mezinárodních institucí (Evropská komise, OECD). Výsledky průzkumů tvoří součást materiálů těchto institucí a jsou využívány pro mezinárodní srovnání.

Vyhodnocení výzkumu tvoří konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď. V časové řadě jsou dále indikátory důvěry přepočítány na bazické indexy, jejichž základem je průměr roku 2005.

  • 1
  • 2
reklama
reklama