Jak na hypotéku? Prací a odříkáním

| Aleš Müller

Banky přestaly poskytovat stoprocentní hypotéky. Řadu lidí, především těch mladých, tak odřízly od možnosti koupit si byt.

Úvěry ve výši tržní hodnoty nemovitosti (stoprocentní hypotéky) jsou nedostupné. Na jednu stranu je to dobrá zpráva – zvýší se tím stabilita bank, sníží počet neplatičů hypoték a klesne i počet rodinných tragédií. Na druhou stranu mnoho lidí nevyřeší svoji bytovou potřebu, bude se tísnit v nevyhovujících podmínkách, nezaloží rodinu, neprožije příjemný a spokojený život.

Poskytování stoprocentní hypoték standardní klientele bylo v bankovnictví vždy velmi rizikové. Vysoké LTV (loan-to-value, pozn. redakce) dostávali vždy jen klienti naprosto bezproblémoví, vysoce movití. Vyhladovělé české obyvatelstvo, které téměř 80 let nemohlo svobodně rozhodovat o svém bydlení, ale vzalo v posledních letech banky a developery útokem. Nízké úrokové sazby, vysoký růst objemu peněz na trhu i v ekonomice jako takové a strach bank o ztrátu tržního podílu, to vše nakonec dotlačilo banky k tomu, že nezdravé hypotéky začaly nabízet.

100 % LTV: Nebezpečná životní situace

Stoprocentní hypotéka je velmi nebezpečnou životní situací. Vyžaduje perfektní finanční strategii, která musí být schopna odolat všem životním zvratům od ztráty zaměstnání po úmrtí. Hypotéka v plné výši je navíc nebezpečná nejen pro občana, ale také pro banku: stačí malý problém a věřitel nemusí být schopen platit hypoteční splátky. A pokud zároveň dojde k poklesu ceny nemovitostí a hodnota bytu klesne pod nesplacenou jistinu hypotéky, nastává pro banku opravdu kritická situace.

Ale tomu je na mnoho let konec. Než ekonomický růst a konkurenční boj o klienta opět zaslepí bankám oči, uplyne ještě mnoho let. V současnosti není jiné cesty (a zřejmě dlouho nebude), než opravdu nashromáždit oněch 15 až 30 % hodnoty nemovitosti a teprve poté požádat o hypotéční úvěr. Jenže požadovaný objem vlastních finančních prostředků má na svém účtu v současné době málokdo. Řada potenciálních kupců nemovitostí proto tápe, jak dál. Situace je téměř neřešitelná. Alespoň první pohled.

Cesta odříkání a práce

Neexistuje žádný kouzelný klíč, finanční trik. Je pouze cesta odříkání a práce. Postavit dům bylo vždy velmi pracné, trvalo to dlouho. Musíme se proto zbavit domněnky, že pořídit si byt, dům je snadné, rychlé a bezstarostné, že naše životní úroveň během stavby neklesne nebo že si ji snadno udržíme pomocí kreditních karet nebo půjček z televizních reklam.

Každý kdo pomýšlí na pořízení vlastního bytu, musí udělat několik zásadních, těžkých kroků ve svém životě, pokusme se je demonstrovat na příkladu mladého člověka, který si po ukončení studií chce pořídit byt.

Jsou před ním čtyři nezbytné kroky:

  • spořit zhruba očekávanou částku splátky budoucí hypotéky,
  • spořit ještě o trochu víc,
  • zvýšit pracovní nasazení, a tím příjem a úspory,
  • požádat rodinu a přátele o výpomoc.

Měsíčně uspořit částku rovnající se očekávané splátce budoucí hypotéky, to je první krok, který musíme učinit. Má to dva výborné důsledky: nejprve si ověříme, zda jsme dlouhodobě schopni platit hypotéční splátky, a za druhé, rychle nám rostou vlastní zdroje na koupi bydlení.

Druhý krok, zvýšit toto spoření ještě o 20 až 40 % splátky (nyní tedy spoříme 1,4 násobek očekávané měsíčné splátky), je již velmi náročný, ale úspory rostou již velmi rychle.

Ano, znamená to silné omezení osobní spotřeby, znamená to omezit veškerý luxus, pohodlí – automobil, kouření, restaurace, dovolené, noviny, časopisy, kina a další radovánky. Znamená to mnohdy jít na hranici nudného života – práce a odpočinek. S největší pravděpodobností bude navíc nutné bydlet ve stávající rodině, přispívat na provoz domácnosti, nejčastěji rodičům.

Třetí krok již je snadný. Na pozlátko konzumního života nemáme peníze, po jisté době začne nudit i program v televizi, přibrat si další práci proto nebude tak obtížné. Tuto další pracovní činnost je nutné nastavit tak, aby nás neomezovala v hlavní kariéře.

Znám skoro neuvěřitelný příběh. Z osobních úspor koupil mladý muž dělnické profese zbořený dům ve vsi asi 50 km od Prahy. Protože manželka byla na mateřské dovolené s prvním dítětem, ani nezkoušel požádat o jakýkoliv úvěr. Vždy koncem týdne sedl k internetu a hledal brigády na víkend, někdy našel lépe placenou, někdy hůře. O víkendu si vydělal trochu peněz, v pondělí koupil materiál na opravu domku, přes týden nebo následující víkend tento materiál spotřeboval při opravě domu. Tak pracoval týden za týdnem, měsíc po měsíci. Po několika letech je dům opraven, manželka a nyní již tři děti příjemně bydlí. Před touto pracovitostí smekám a trochu se za své pracovní nasazení stydím. Když to dokáže jeden, dokážou to i další.

Jiná možnost je zkusit kariéru v zaměstnání, úspěšně podnikat (ale pozor na daňovou optimalizaci), prostě cokoliv, co nám pomůže zvýšit svůj příjem, a získané peníze spořit.

  • 1
  • 2
reklama
reklama