Jacob Frenkel: Zkuste žít bez bankéřů! Klaus má kuráž!

| Lukáš Kovanda

JACOB FRENKEL, někdejší guvernér izraelské centrální banky a předseda JP Morgan International, říká: "Finanční sektor se po krizi zmenší, nejspíše ubude bank i bankéřů."

Jacob Frenkel

Prezident Klaus označil Mezinárodní měnový fond za "barbarský relikt", za instituci, jež by mohla být dost dobře zrušena. Co si o tom myslíte jako někdejší vrcholný zaměstnanec fondu?

Jacob Frenkel (JF): Je to velmi barvité vyjádření. Prezident Klaus má mimořádný talent vyvolávat veřejnou debatu stran ústředních otázek současnosti. Ve svém funkčním období, ve své kariéře, vždy nepřehlédnutelným způsobem podněcoval a podněcuje diskusi na nejrůznější témata. Obdivuji jej pro jeho kuráž a vizi.

Z Mezinárodního měnového fondu jste počátkem 90. let přešel do čela izraelské centrální banky. Izrael prošel krizí docela dobře. Proč?

JF: Stojí za tím tři klíčové důvody. Zaprvé, tamní bankovní sektor je silnější a odolnější než v mnoha jiných zemích. Banky států, jež během uplynulých let opravdu trpěly, byly ke krizi nějakým způsobem náchylné. Izraelské banky se však například v takové míře nezaangažovaly v obchodech s problémovými, takzvaně toxickými aktivy. Zadruhé, izraelská fiskální politika je stále celkem odpovědná. Reakce na krizi byla velmi přiměřená v tom smyslu, že se vládní představitelé nejali ekonomiku horečně zachraňovat bez zřetele na budoucnost. Rozpočtový deficit vzrostl, ale jen poměrně nepatrně. A zatřetí, dobře fungovala i měnová politika nastavená centrální bankou.

Ale nedávno jste varoval před návratem inflace do izraelské ekonomiky. Bylo to interpretováno i jako kritika nynějšího vedení tamní centrální banky.

JF: Ale vůbec nekritizuji. Zdůrazňuji ovšem to, že země, jež byly v minulosti citelně stiženy inflací - a dal bych do tohoto seznamu vedle Izraele i Mexiko, Brazílii -, mají ve své pomyslné "DNA" zakódovánu slabší imunitu vůči inflační nemoci. Pravděpodobnost, že se nevhodná hospodářská opatření projeví inflačně, je právě v těchto zemích mnohem vyšší než ta, že obdobně špatné ekonomické zásahy způsobí nějakou nežádoucí inflaci například v USA.

Vztahoval jste to ovšem k nynějšímu dění na devizových trzích.

JF: Ano. Mnoho zemí totiž zkouší zmírnit nebo zabránit zhodnocení vlastních měn prostřednictvím intervence na devizovém trhu. Taková intervence ovšem vyžaduje - aby mohla být udržena monetární kontrola - též provádění sterilizace (neutralizace důsledků spjatých s intervencí centrální banky na devizovém trhu, pozn. red.). Varoval jsem před tím, že to dlouhodobě není udržitelné. Žádná centrální banka nemůže z dlouhodobého hlediska udržovat intervenční politiku sterilizací, když je kapitálový účet otevřený, tedy když se kapitál může volně pohybovat z a do dané země.

reklama
reklama