Měnová válka: Proč nevyřeší palčivé problémy?

| Radovan Novotný

Když naposledy vypukla měnová válka, výhody a přínosy mezinárodního obchodu byly zapomenuty. Zaměstnanost v jednotlivých ekonomikách byla dosahována ochranářskými opatřeními a vše rozřešilo až měnové uspořádání vytvořené po druhé světové válce. Jenže nový měnový systém zkrachoval a problémy měnové války vyvstávají znovu.

USA a Čína jsou giganty světového obchodu

Pro zaměstnanost je silná koruna problémem

Jsme-li v roli spotřebitelů a koruna posiluje, můžeme jásat. Zlevňuje nám dovolená v zahraničí, levnější budou i dárky a všechno z dovozu. Za nastřádané koruny si toho koupíme více a máme i větší výběr. Dalo by se říci, že jsme zbohatli.

Jiný je ovšem pohled zaměstnavatele, zejména toho, který svou produkci prodává do zahraničí. I když po přepočtu tržeb na koruny utrží méně, musí vyjádřeno v korunách stále zaplatit stejný objem mezd a jiných nákladů. A pokud v horším případě kvůli silné koruně ani neprodá, protože se vyvážená produkce v zahraničí prodraží a stane nekonkurenceschopnou, bude nucen propouštět a snižovat úvazky.

A tak by se na první pohled mohlo zdát, že v zájmu zaměstnanosti a růstu ekonomiky je výhodné, když je domácí měna slabá. Příkladem ekonomiky, která cíleného oslabování měny (konkurenční devalvaci) nějakou dobu používá, je Čína.

Když Čína chce prodávat, ale nechce kupovat

Čína je příkladem země, které se podařilo manipulací se směnným kurzem (konkurenční devalvací) dosáhnout výhod na úkor jiných zemí. Vyvážená produkce v zahraniční zlevnila, a odbyt pro čínskou produkci byl zajištěn. Bezkonkurenčně levné čínské zboží dnes zaplavuje celý svět, což ovlivňuje podnikatelské příležitosti i zaměstnanost.

Existují i čeští výrobci, kteří nemohou těmto levným dovozům konkurovat, protože mnohdy jen za vstupy potřebné k výrobě by zaplatili více, než kolik stojí hotový výrobek dovezený z Číny. Čínský juan je podle odhadu Mezinárodního měnového fondu podhodnocený až o 40 % a uměle podhodnocenou měnou (konkurenční devalvací) si Čína udržuje odbyt. Slabý juan pomáhá snižovat cenu vyvážené produkce.

Z mezinárodního obchodu získané devizové prostředky Čína ve velké míře používá k nakupování amerických vládních dluhopisů, čímž dosahuje udržení slabého směnného kurzu juanu. Spojené státy i Evropská unie opakovaně Čínu kritizují, že svou měnu drží uměle podhodnocenou, čímž podporuje odbyt svého zboží na úkor ostatních.

  • 1
  • 2
reklama
reklama