Forex v roce 2011? Pozor na euro!

| Jaroslav Brychta

Předpověď vývoje ceny jedné měny vyjádřené v ceně druhé měny – devizový kurz – je zaručeně nejtěžší disciplínou, do které se na finančních trzích můžeme pustit. Zatímco u ostatních druhů finančních aktiv existuje v posledních desetiletích díky všudypřítomné inflaci dlouhodobě vysoká pravděpodobnost růstu jejich cen, u měn žádný takový trend nenajdeme. Právě měny jsou totiž nástrojem inflace a snižování jejich kupní síly je předmětem měnové politiky každé centrální banky na světě.

ECB

Uvědomíme-li si tuto skutečnost, zbývá již jen malý krůček k tomu, abychom otázku dalšího vývoje na devizovém trhu redukovali na snahu o odhadnutí budoucího vývoje měnové politiky. Co nás tedy v tomto směru může čekat na eurodolaru, nejlikvidnějším a nejvíce obchodovaném měnovém páru na světě?

Schodky stále na pořadu dne

Rok 2011 má být v Evropě i v USA dalším rokem hrozivých rozpočtových schodků, které si z nějakého zvláštního důvodu vydobyly pověst úsporných rozpočtových opatření. Jakkoli asketicky se vlády a jejich rozpočty na rok 2011 tváří, čísla hovoří jasně: Německo počítá se schodkem 3 % HDP, Itálie 4 %, Francie 6,3 %, Španělsko 7,3 %, Řecko 7,7 % a Irsko rovných 10 %. Nazývat tato čísla úsporami je zajímavý eufemismus.

Vysoký rozpočtový schodek (9 %) chystají i USA. Ovšem na rozdíl od Evropy mají Spojené státy jednu velkou výhodu. Ať současnou měnovou a fiskální politiku USA (oprávněně) kritizuje kdokoli, nic to nemění na tom, že jsou americké dluhopisy stále považovány za nejbezpečnější na světě. Řečeno s klasikem: "Můžeme se tomu divit, můžeme protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat."

Vstřebat americký deficit za rok 2011 proto pro finanční trhy nebude až takový problém. O to větší problém však mohou mít evropské země, pro něž bude záplava amerického dluhu velmi tvrdou konkurencí.

Nabízí se proto vtíravá otázka: Skutečně budou v příštím roce evropské země schopny udat veškerý dluh, aniž by čelily dalšímu tlaku na růst úrokových sazeb a další eskalaci toho, pro co se vžil název evropská dluhová krize? Domnívám se, že ne. A právě zde vstupuje do hry měnová politika.

ECB se chová jinak než Fed

ECB v posledním půlroce "sterilizovaně" nakoupila státní dluhopisy některých zemí eurozóny za necelých 70 miliard eur, což bylo podstatně méně, než za kolik se rozhodl nakupovat americký Fed. Zatímco Fed však nakupuje dluhopisy z důvodů měnově-politických, ECB tak činí z čiré zoufalosti. Nebýt těchto nákupů, dluhopisy nejvíce problémových zemí eurozóny by se dnes možná chlubily ratingem z kategorie "D" – Default.

  • 1
  • 2
reklama
reklama