William Baumol: Snížit daně bohatým by byla chyba!

| Lukáš Kovanda

WILLIAM BAUMOL, profesor ekonomie na Princetonské a Newyorské univerzitě, říká: "V Číně je nyní velmi jednoduché začít podnikat. Neustále mě žádají, abych tam jezdil přednášet právě o tom, jak nastartovat byznys."

William Baumol

Tvrdíte, že podnikatelská činnost je základním zdrojem hospodářského růstu. Ozývají se takové hlasy, že Obama a jeho vláda podnikatelům škodí, jelikož státními zásahy vytěsňují z ekonomiky právě soukromé podnikání.

William Baumol (WB): S tím nesouhlasím. Také neříkám, že podnikatelská činnost je hlavní či základní ingrediencí hospodářského růstu. Je třeba tří typů lidí: invenčních, kteří budou objevovat, vynalézat, navrhovat nové postupy; výrobců; a podnikatelů, kteří rozpoznají přínosnost nového postupu a propojí jeho tvůrce - objevitele - s výrobcem. Tato spolupráce stojí za rapidním ekonomickým růstem.

A vycházejí jí Obama a spol. vstříc?

WB: Jsem přesvědčen, že nynější administrativa například podněcuje růst malých a středních podniků. Jsou to totiž právě malé a střední podniky, které mají na svědomí většinu inovací, většinu nových pracovních příležitostí. Motorem rapidního hospodářského růstu nejsou velké automobilky nebo obří výrobci letadel, ale hlavně nové malé firmy, jež se velkými teprve stanou.

Takže se domníváte, že Obamova administrativa nyní tyto firmy stimuluje dobře?

WB: Rád bych viděl více stimulů. Problém není ani tak s Obamovou administrativou, ale s Kongresem, který se velmi vehementně snaží snižovat výdaje a stimuly omezovat. Myslím, že na to ještě ekonomika není dostatečně silná. Z historie známe případ Rooseveltovy administrativy, která zasahovala velmi efektivně mezi lety 1933 a 1937 - stimulovala investiční činnost vhodně zvoleným druhem výdajů. V roce 1937 však začala sledovat ideu vyrovnaného rozpočtu - a nezaměstnanost opět stoupla.

Z takzvaného Baumolova efektu plyne i to, že čím bohatší daný stát je, tím vyšší podíl státního rozpočtu jde do sektorů, v nichž je obtížné dále zvyšovat produktivitu. Lze na tomto základě ospravedlnit Obamovu sociální a zdravotní reformu?

WB: Ano. Konzervativci říkají, že si ty programy nemůžeme dovolit. Nezapomeňme však, že podíl státních výdajů, jež míří do sektorů s poměrně malými vyhlídkami na další růst produktivity (vzdělání, zdravotnictví či sociální péče), stoupá od té doby, co se vedou statistické záznamy. A přitom zejména ekonomicky vyspělé státy mají stále dostupnější a lepší zdravotní péči, jež ústí v prodlužování délky lidského života, a mohou se pochlubit i rostoucím zastoupením lidí s vyšším vzděláním. To vše dokazuje, že i přesto, že státní výdaje v těchto oblastech rostou, jedná se o jednu ze složek celkového růstu produktivity - což znamená, že naše kupní síla roste ještě rychleji.

reklama
reklama