Obsah stránky

Lepší Kofola než Metaxa? (1/2)

20.2.2010  18:00 Autor: Lukáš Vácha, obchodní ředitel, Conseq

Autor logo: Conseq

Řecké trable jsou posledních pár dnů vděčným plnivem palcových titulků evropského tisku. Problém tamních veřejných financí nevznikl náhle, je dlouhodobý. Řecko je pověstné svou notorickou rozpočtovou "nedisciplínou" a extrémně přebujelým veřejným sektorem již mnoho let.

reklama

Ostatně zemi, kde mzdy ve veřejném sektoru dvouapůlnásobně převyšují platy v soukromé sféře, propouštění státních zaměstnanců je v podstatě tabu, nebo kde můžeme najít školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky, asi jinde v Evropě nenajdeme.

Kauza je o to pikantnější, protože Řecko dlouhodobě zkreslovalo skutečnou výši deficitů veřejných financí i dluhu, a vodilo tak Evropskou centrální banku a investory do řeckých státních obligací za nos.

Svízelnou situaci ještě umocňují relativně malé úspory soukromého sektoru, které nutí Řeky spoléhat se z drtivé většiny na financování ze zahraničí. Když k tomu přičteme ještě nevídanou moc ne příliš konstruktivních místních odborů, které jsou schopny své členy zmobilizovat k ochromujícím stávkám při sebemenších náznacích snahy o úspory nebo krácení rozsáhlých a velmi nákladných zaměstnaneckých výhod, manévrovacího prostoru řecké vládě, ani při její nejlepší vůli, příliš nezbývá.

Absolutně však řecký problém není nikterak závratný. Řecko produkuje cca. 3 % hrubého domácího produktu eurozóny a jeho zadlužení tvoří cca. 5 % celkového zadlužení, tedy nic, s čím by si "spojenci" nedokázali poradit.

Řecké konsekvence

Přesto však dokázaly trable tak malé země zahýbat evropskými dluhopisovými trhy. Proč?

eu státní dluhopisy

Jedním z důvodů je nejistota, co by vlastně případný bankrot udělal s celou měnovou unií. V historii byly tyto události vesměs doprovázeny silným oslabením národní měny, případně kompletní měnovou reformou.

Pro domácí subjekty tak přijde trest v podobě ztráty značné části jejich finančního bohatství. Na druhé straně tím domácí aktiva "zlevní" pro zahraniční investory, což znovu přiláká jejich zájem a pomůže obnovit "důvěru" v konkrétní ekonomiku. V tomto případě je však v sázce stabilita společné měny 15 dalších zemí. Konec konců současné poměrně razantní oslabování eura je dostatečně zdviženým prstem.

Investoři se rovněž dosti nervózně rozhlížejí kolem, zda některé jiné země nebudou v blízké budoucnosti náchylné k podobným problémům. A nemusíme chodit daleko. S podobnými, i když ne tak eskalovanými problémy, se potýkají i další země eurozóny, např. Irsko, Portugalsko nebo Španělsko. Zejména v případě posledního zmíněného by se pro Evropu jednalo o řádově významnější problém, když se Španělsko na evropském produktu podílí více než jednou desetinou a tvoří cca. 8 % zadlužení eurozóny.

Kupci evropských státních dluhopisů tak opět ztratili část důvěry ve schopnost některých států dostát svým závazkům. Při pořizování obligací tedy zvyšují svůj požadavek na výnos a logicky jsou ochotni platit za dluhopisy nižší ceny. Spíše se uchylují k podle nich bezpečnějším investicím do obligací "zdravějšího" jádra eurozóny, např. Německa nebo Francie.

Investoři rovněž vzali na milost americký dluh, který se jim ve světle řeckých událostí nezdá zas až tak špatný jako dosud.

I když si v relativním vyjádření aktuální americké veřejné deficity s těmi řeckými příliš nezadají, pozice dolaru jako hlavní světové rezervní měny jej staví do trochu jiného světla.

Na dluhopisových trzích jsme tedy v průběhu ledna zažili tzv. "útěk ke kvalitě", kdy investoři upřednostňovali ty země, které jsou na tom z pohledu zadlužení lépe, resp. ne tak špatně jako ty zmíněné.

Tagy:  dluh, řecko, zadlužení

Čtěte také:

  • Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

    Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

  • Americká bída(16.5.)

    Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.

  • Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)

    Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?

  • Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)

    Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

  • Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)

    Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.

  • Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

    François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

  • Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)

    Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.

  • Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

    Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

  • Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)

    Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.

  • Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)

    Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.

reklama

Autor: Lukáš Vácha

Nejnovější články autora:

  • Sell in May? Letos v květnu se dá prodávat, ale v klidu(12.5.)

    Pravidla typu "Sell in May and go away", odpozorovaná z dlouhodobého vývoje finančních trhů, mají svým způsobem samonaplňovací charakter. Pokud se jimi bude řídit dostatečný počet investorů, s velkou pravděpodobností se vyplní.

  • Fondy kvalifikovaných investorů: Alternativa pro investory, kteří si věří(16.3.)

    Podílové fondy jsou pro většinu lidí synonymem pro investice do cenných papírů. Jejich úkolem je sdružit peníze od drobnějších investorů na realizace velkých investic. Investovat lze ovšem v podstatě do všeho - do cenných papírů, nemovitostí, pohledávek, majetkových podílů či uměleckých předmětů. Fondy kvalifikovaných investorů jsou samostatnou podskupinou. Jde o fondy s menší regulací pro institucionální investory a pro ty, kdo mají zkušenosti s investováním.

  • Březnový bankrot Řecku už nehrozí a ECB nabízí levné půjčky. Co bude dál?(2.3.)

    Ministři financí v eurozóně rozhodli o nové šanci pro Řecko a poskytli ohrožené zemi další masivní půjčku - 130 miliard eur. Jako bonus "stálému zákazníkovi" navíc přibyly nižší úroky z první půjčky. Soukromí investoři mají navíc v rámci výměny dluhopisů za "delší papíry" s nižší hodnotou škrtnout více než 100 miliard dluhů země. Vyjádřit se mají do 8. března a očekává se poměrně hojná účast - 85 až 90 % věřitelů. Nic moc jiného jim totiž nezbývá. Tímto krokem je podmíněn již zmíněný druhý záchranný balík, bez něhož by nastal chaotický bankrot a přišli by ještě o více peněz.

  • Investice do realit: V době inflace zajímavá alternativa(16.2.)

    Loňský rok přinesl oživení realitního trhu. Objem investic a aktivita na trhu byly výrazně vyšší než v předchozích třech hubených letech, i když zdaleka nedosáhly rekordního roku 2007. Aktivní byli nejen velcí institucionální investoři, ale také jednotlivci, o čemž výmluvně svědčí nárůst objemu nově poskytnutých úvěrů téměř o polovinu oproti roku 2010. Hlavní příčinou je bezpochyby významný pokles cen v minulých třech letech.

  • Inflace: Který herbicid je ten pravý?(28.3.)

    Noviny potřebují palcové titulky. Po finanční a dluhové krizi se omílaným evergreenem stala inflace. Zdražující nerostné suroviny se postupně promítají do cen ostatních výrobků i služeb. Když se k tomu přidají potraviny, společensky citlivé téma je na světě.

  • Solární daň: O riziko méně, pro investory lépe?(12.11.)

    Poslanci tento týden odmávli 26% srážkovou daň na tržby z výroby elektřiny solárních elektráren uvedených do provozu v loňském a letošním roce po dobu prvních tří let. Stát tak retroaktivně bere zpět svou společenskou objednávku na tento druh obnovitelné energie.

  • České dluhopisy jsou opět v kurzu(27.7.)

    Po delší době zavanul čerstvý vítr i na úrokových trzích, když postupně opadává extrémní nervozita vyvolaná dluhovými problémy jižního křídla eurozóny. V předchozích měsících byly jistotu vyhledávající investoři hnáni do náručí německých a amerických státních obligací, které pro ně v ovzduší všeobecné nedůvěry ve schopnost řady zemí splácet své dluhy představovaly ten "jediný" ostrůvek relativního bezpečí. Emoce se však začínají uklidňovat a na trhy se selektivně vrací část ztracené důvěry.

  • Duben na trzích: Euforie pokračuje(26.4.)

    Pozitivní nálada na finančních trzích se přelila i do měsíce dubna. Úrokové sazby, ty domácí nevyjímaje, pokračovaly v poklesu, což opět svědčilo výkonnosti dluhopisů. Zároveň se daří i akciím.

  • Dluhopisy a akcie: Stále na zelené vlně(23.3.)

    I když evropští politici stále nepřišli s účinným lékem na řeckou kocovinu, téma už poněkud vyčpělo a přestává kazit náladu investorům. Finančním trhům se v uplynulých týdnech naopak docela daří.

  • Lepší Kofola než Metaxa?(20.2.)

    Řecké trable jsou posledních pár dnů vděčným plnivem palcových titulků evropského tisku. Problém tamních veřejných financí nevznikl náhle, je dlouhodobý. Řecko je pověstné svou notorickou rozpočtovou "nedisciplínou" a extrémně přebujelým veřejným sektorem již mnoho let.

Diskuze