Martin Feldstein: Češi, nenechte se svázat eurem

| Lukáš Kovanda

Martin Feldstein, jeden z deseti nejvlivnějších ekonomů na světě, profesor z Harvardu, jenž radil prezidentu Reaganovi a nyní radí Obamovi, říká: "Nevidím důvod, proč by si Česko mělo přibrat omezení v podobě eura."

Martin Feldstein

Varujete, že americká ekonomika se v roce 2010 může velmi pravděpodobně propadnout, a že tak recese nabude tvaru písmene "W". Proč?

Martin Feldstein (MF): Americká ekonomika nyní roste. Stoupala ve třetím čtvrtletí i čtvrtém čtvtletí. Jenže tenhle růst je tažen fiskálními stimuly. Jakmile s nimi vláda přestane, jakmile nebudeme mít speciální programy typu šrotovného či podpory nemovitostního trhu, ustane i stimulace agregátní poptávky. Toho se obávám.

Proč? Ekonomika ještě není s to stát na svých nohou?

MF: Všechno totiž závisí na příjmech spotřebitelů. Ty jsou v útlumu. Nezaměstnanost přitom stoupá a zřejmě bude stoupat i nadále a spotřebitelská důvěra je velmi chabá. Myslím proto, že poptávka ze strany spotřebitelů jen tak neporoste. A proto existuje silné riziko, že v souhrnu dojde v příštím roce ke stagnaci, nebo dokonce k dalšímu propadu. Nemusí to tak být, může nastat slabý růst, ale myslím si, že skutečně existuje vážné riziko dalšího propadu. To znamená i to, že nezaměstnanost bude nadále velmi vysoká.

Platí to i pro Evropu, případně Asii?

MF: Evropa samozřejmě není jen jedna země, ale obecně tam v roce 2010 očekávám velmi slabý růst. Asie - byl jsem teď v Číně, v Japonsku a v Koreji - je na tom lépe. Číňané svoji ekonomiku stimulovali velmi efektivně, což má pozitivní vliv na vývozy do dalších zemí v regionu.

Někteří ekonomové však tvrdí, že i čínská ekonomika je jedna velká bublina a že růst posledních měsíců prostě jen plyne z enormního množství peněz nalitých vládou do ekonomiky.

MF: Oni ten fiskální stimul vlastně ještě nezastavili, stále pokračuje. Myslím ovšem, že ve stimulaci spotřebitelských výdajů jsou úspěšní a že ta předpověď, že v nadcházejícím roce porostou o devět procent, je opodstatněná.

Lze porovnat americká a čínská stimulační opatření? Dá se říci, že ta čínská jsou úspěšnější?

MF: Ano, soudím, že úspěšnější jsou.

Proč? Co je hlavním důvodem?

MF: Ten čínský stimulační balíček byl větší než náš. A problém, s nímž se museli vypořádat, byl zase menší. U nás došlo k velmi dramatickému poklesu jmění spotřebitelů, protože se zhroutil trh nemovitostí i akciový. Došlo k velkému propadu ve stavebnictví. Číňané oproti tomu "jen" stimulačním opatřením kompenzovali propad ve vývozech. Navíc už se tam roky hovoří o tom, že je třeba stimulovat spotřebitelské výdaje. A tak nyní využili příležitosti - krize -, aby tak učinili. Uvedli dotace na stimulaci spotřeby venkovských a nízkopříjmových domácností. Utratili hodně peněz velmi dobře koncipovaným způsobem.

Pomáhá stále Číně i uměle podhodnocená měna? Vy ji kvůli tomu kritizujete. Je pro úspěšné globální oživení nutné, aby Čína svoji měnu zhodnotila?

MF: Ne. Oživení je možné i bez toho, ale bylo by jistě jednodušší, pokud by tak Čína učinila. Dokud Čína k takovému opatření nesáhne, bude se dolar propadat. Musí se propadat, neboť máme enormní obchodní deficit a dolar musí oslabovat, aby tuto situaci korigoval. Bude se však propadat proti většině měn - ačkoli proti té čínské ne -, například vůči euru nebo japonskému jenu, což příslušným ekonomikám přidělá starosti. Proto i jim by revalvace renminbi (čínská měna, pozn. red.) pomohla.

O kolik procent tedy dolar může klesnout? Prorok krize Nouriel Roubini předvídá, že dolar může posílit až o dvacet procent, jakmile Fed začne zvyšovat úrokové sazby.

MF: Ano, ale to nebude brzy. Kurs dolaru fluktuuje a je ovlivňován řadou faktorů. Šíří-li se po trzích zvěst, že cena ropy poroste, dolar posílí, proslýchá-li se, že Fed zvýší sazby, dolar reaguje zrovna tak. Ale v příštích třech či pěti letech bude reálně oslabovat. Vezměte si jen, že obchodní deficit už činí pět procent výkonu celé americké ekonomiky.

Je možné vyčíslit, o kolik procent dolar poklesne?

MF: Ne tak docela. Je to velmi obtížné. Ale pokud se mě zeptáte, zda mě překvapí, bude-li dolar za tři roky o dvacet procent slabší, odvětím, že nikoli.

reklama
reklama