Tore Ellingsen: Muslimské školy? Jen to ne!

| Lukáš Kovanda

Nemít euro je v krizi výhodné, tvrdí Tore Ellingsen, jeden z pěti lidí, kteří mají klíčové slovo při udílení Nobelovy ceny za ekonomii, a dodává: "Nejlepší způsob, jak získat Nobelovku? Podkuřovat výboru? Nikoli, dělat dobrý výzkum."

Tore Ellingsen

Jste členem výboru pro udílení Nobelovy ceny za ekonomii. S jakým předstihem obyčejně víte, kdo zvítězí?

Tore Ellingsen (TE): Konečně rozhodnutí je činěno vždy ráno v den oznámení laureáta. Takže nikdo předem neví nic zcela jistě. Ale samozřejmě s předstihem vím, jaký je návrh výboru - ten obsahuje jména velmi pravděpodobných vítězů. Stran návrhu nemohu předem cokoli zveřejňovat; stupeň utajení je v této věci extrémně vysoký.

Jak se člověk stane členem takového výboru? Na jak dlouho?

TE: Moje současné funkční období je na tři roky. Členem výboru lze být nejvíce devět let v řadě, maximálně pak dvanáct let. Členové jsou voleni Švédskou královskou akademií věd.

Je pro zvolení nutné být švédským občanem?

TE: Ne, podívejte se třeba na mě, narodil jsem se v Norsku. Podmínkou je být buď občanem Švédska, anebo cizincem, jenž ve Švédsku žije a pracuje alespoň dva či tři roky.

Popište, jak probíhá výběr vítěze. Jde prý o celoroční proces.

TE: Akademie skrze výbor, který se schází tak zhruba jednou měsíčně, oslovuje určité osobnosti ekonomické vědy, aby uvedly své nominace. Žádáme je, aby popsaly vývoj v dané oblasti ekonomie a aby vyzdvihly a ohodnotily klíčové přínosy příslušných badatelů i badatele samé. Máme samozřejmě k dispozici rozsáhlý tajný archiv, kde jsou všechna ta hodnocení. Po celý rok je výbor v úzkém kontaktu s ostatními členy akademie věd a postupně tak krystalizuje užší okruh kandidátů. Ale vždy se jedná jen o těch, kteří byli v tom roce nominováni - to je základní požadavek. Výbor nakonec činí finální návrh a ten návrh mohou posuzovat a komentovat i další členové akademie. No a o návrhu - včetně komentářů - se posléze hlasuje; hlasovat může každý člen akademie věd.

Takže šest členů výboru učiní návrh, o němž pak hlasují všichni členové akademie.

TE: Formálně se výbor skládá z pěti lidí a tajemníka. Jsou tam rovněž přidružení členové - v současné době tři. Všichni tito lidé dávají návrh dohromady. Akademie ovšem v principu nemusí náš návrh akceptovat. Teoreticky je možné, že akademie zvolí jiného kandidáta, než jaký byl navržen, a dokonce nemusí být v daném roce udělena žádná cena.

Registrujete během roku nějaké tlaky či podkuřování od různých ekonomů a akademiků, abyste nechali ocenit právě je?

TE: Je docela důležité, že není možné nominovat sebe sama. A myslím, že nejlepším způsobem, jak cenu získat, je dělat dobrý výzkum. Opravdu není snadné v tomto ohledu vyvíjet nějaký účinnější tlak.

Kolik osobností musí dotyčného nominovat?

TE: Stačí jedna taková osobnost. Nominovat ovšem nemůže zdaleka každý - nominují jen ti, kdo byli osloveni, aby tak učinili. Pouze tyto nominace jsou směrodatné.

Kolik je těch lidí, kteří mohou nominovat?

TE: Domnívám se, že to je také tajné. Ale jde o velký počet. Tito lidé sdělují výboru jedno až tři jména, oblast výzkumu, proč je tato oblast v daný rok zásadní a proč právě ti navržení badatelé jsou v rámci této oblasti významní.

Mnozí ekonomové i média přirovnávají švédskou krizi z počátku devadesátých let k té současné globální. Souhlasíte?

TE: Určitě. Při švédské krizi hrály podstatnou roli úvěrové trhy a pokles cen nemovitostí. A celý bankovní sektor byl v hlubokých potížích. Některé banky se zhroutily, jiné před zhroucením musela zachránit vláda. Takže to bylo docela podobné tomu, co se děje nyní ve světě.

reklama
reklama