Jagg.cz
Linkuj.cz
vybrali.sme.sk
Facebook
MySpace
Google
Delicious
Digg
ReeditJedním z bodů ekonomického programu sociální demokracie je zavedení progresivního zdanění: 38 procent z mezd vyšších než 100 tisíc korun měsíčně. Měli by bohatší lidé přispívat do státního rozpočtu více? Jaký dopad to může mít na ně, na státní rozpočet a na celou ekonomiku?
Obsah stránky
reklama
Začněme od rozpočtových dopadů. Kvůli nim má k této změně dojít především. Sociální demokracie odhaduje, že přidáním daňového pásma pro lidi s příjmem nad 1,2 milionu ročně získá pro státní rozpočet 5 až 6 miliard korun. Těchto 6 miliard by ovšem tvořilo pouhých 0,6 % celkového příjmu. Je tedy zřejmé, že na snížení schodku rozpočtu – připomeňme, že už několik let se pohybuje v řádu desítek miliard – se podepíší minimálně.
Oprávněná je navíc otázka, zda je výnos ve výši 6 miliard vůbec reálný. Jak poznamenal ekonom Jan Švejnar, bohatí lidé jsou vysoce mobilní. Proto pro ně pravděpodobně nebude velký problém danit své příjmy v jiných zemích EU. Pro příklad takového chování netřeba chodit daleko v čase ani místě: vzpomeňme na případ vysokých německých manažerů, kteří platili daně v sousedním Lucembursku.
Budování znalostní ekonomiky
V současnosti je Česká republika v pozici, kdy rozvoj sekundárního sektoru dosáhl vrcholu. Další velké investice do velkých průmyslových podniků proto nelze očekávat. CzechInvest informuje, že investice se z průmyslových výrobních závodů přesouvají do výzkumu a služeb. Naopak je více než pravděpodobné, že průmysl se bude rychleji či pomaleji přesouvat do zemí s levnější pracovní silou. Je tedy na čase začít vážně hledat odpověď na otázku, na čem bude v budoucnosti stát naše ekonomika.
Pokud ji položíme našim politikům, všichni – včetně levicových – budou tvrdit, že odpověď je přece dávno známá a že oni pracují na tom, aby se brzy stala skutečností. Naše budoucnost je v terciární sféře, ve službách, dvěma slovy: znalostní ekonomika. Dobře. Proč ale tedy zejména levice hází klacky pod nohy právě těm firmám a lidem, kteří tvoří páteř takto orientované ekonomiky? Zdá se, že ve skutečnosti se u nás na přechodu k ekonomice znalostí pracuje s odpuštěním spíš hubou než rukama.
Nejlepší si půjdou vydělat jinam
Zvýšení progresivní daně bude (spolu s nepřehledným a špatně vymahatelným právem, ale také spolu se spletitou strukturou vlastních daňových předpisů, abychom zůstali u tématu) jedním z důvodů, proč se k nám ze zahraničí zrovna nepohrnou firmy zaměřené na výzkum a duševní práci s vysokou přidanou hodnotu. Logicky půjdou raději tam, kde jsou náklady na vysoce kvalifikovanou sílu mnohem nižší.
Společnosti, které u nás zůstanou, budou nuceny najímat méně lidí, než skutečně potřebují nebo by dokázaly zaměstnat. Projeví se to samozřejmě i na míře nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí, zejména absolventů. Chceme se snad přiblížit Španělsku, kde podle listu El País (citovaného zde) pouhých 40 % vysokoškoláků najde po ukončení studia práci v oboru?
Dá ovšem rozum, že ti nejschopnější z absolventů za takových podmínek vůbec nebudou hledat práci doma, ale v zemích, kde budou jejich schopnosti patřičně oceňovány.
Tagy: daně, ekonomika
Čtěte také:
- Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)
Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.
- Americká bída(16.5.)
Přibývá jich pomaleji, v posledních měsících dokonce možná jejich počet stagnuje, ale stále je alarmující. Řeč je o Američanech, kteří krmí sebe a své děti s přispěním potravinových lístků. Ekonomické oživení je jedna věc, situace "těch chudých" v dané zemi věc druhá. A platí to i ve Spojených státech.
- Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC(16.5.)
Kdo v poslední dekádě "vsadil" na rozvíjející se země, "neprohrál". Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Poslední týden ale v Číně i v Indii poukázala na výrazné ochlazení ekonomické aktivity. Které země by mohly nahradit BRIC v portfoliích investorů?
- Šest těžkých černých mraků nad letošním evropským létem (16.5.)
Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.
- Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?(15.5.)
Růst ekonomiky Číny v posledních kvartálech zpomaluje, i když se stále pohybuje okolo 8 %, tedy na úrovni, o které si vyspělé země mohou nechat jen zdát. Pro světové hospodářství je Čína a její růst naprosto zásadní. Russ Koesterich z BlackRocku se tématu věnuje na svém blogu a vyjmenovává několik důvodů, proč je pro svět podstatné, aby se Čína vyhnula tvrdému ekonomickému přistání. Mimochodem, tamní centrální banka uvolní bankám "ruce" - o víkendu snížila povinné rezervy.
- Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)
François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?
- Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit(14.5.)
Ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman v posledním sloupku v New York Times varuje před "horkým" evropským létem, během kterého eurozónu opustí Řecko, střadatelé ze zemí PIIGS vezmou útokem své banky, přijdou zásahy ECB a konečné rozhodnutí udělá dosavadní spasitel - Německo.
- Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)
Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.
- Anketa: Změny v bohatství a nerovnováha příjmů(14.5.)
Rozevírají se příjmové nůžky? Stagnuje ve vyspělém světě v čele s USA střední třída? Změní v tomto ohledu něco finanční krize? Ptal jsem se ekonomických es.
- Deutsche Bank: Budoucnost americké ekonomiky a akcií v 9 řádcích(13.5.)
Ekonom Joseph LaVorgna a stratég Binky Chadha z Deutsche Bank jsou často citovanými odborníky na světové trhy. Jejich výhled na americkou ekonomiku a akciový trh proto může být zajímavým vodítkem pro investory. Předpoklad růstu cen akcií a výnosů dluhopisů společně s poklesem nezaměstnanosti jsou relativně optimistické, za zmínku stojí očekávané hospodářské zpomalení na přelomu roku, které bude i podle jiných odborníků souviset s případným ukončením daňových úlev.
reklama
Autor: Arsen Lazarevič
Nejnovější články autora:
- České veřejné finance: Ještě větší průšvih, než jsme doufali(3.9.)
Česká vláda letos usiluje o udržení deficitu veřejných financí pro rok 2010 pod hranicí 5,3 procenta. Že vás to číslo neděsí? Deficity jsou ve skutečnosti mnohem vyšší. Jak moc? Při zběžném srovnání s rodinnými financemi průměrného Čecha neuvěřitelně.
- Progresivní daň a ekonomická destrukce(23.3.)
Jedním z bodů ekonomického programu sociální demokracie je zavedení progresivního zdanění: 38 procent z mezd vyšších než 100 tisíc korun měsíčně. Měli by bohatší lidé přispívat do státního rozpočtu více? Jaký dopad to může mít na ně, na státní rozpočet a na celou ekonomiku?
- PIGS: Vstoupí Česko do klubu štětináčů?(16.2.)
Portugalsko, Itálie, Řecko (Greece), Španělsko (Spain). Čtyři jihoevropské státy, které jsou už delší dobu sužovány vysokými deficity, nízkou konkurenceschopností a neustálým zvyšováním nákladů na pracovní sílu (od roku 2000 narostly dokonce o 30 procent). Sečteno a podtrženo, čtyři jihoevropské brzdy ekonomické prosperity unie.
Diskuze