Jörg-Guido Hülsmann: Americe hrozí hyperinflace

| Lukáš Kovanda

JÖRG-GUIDO HÜLSMANN, německý profesor ekonomie, který působí na univerzitě ve francouzském Angers, říká: "Šéf americké centrální banky se v posledních dvou letech systematicky plete v každém ze svých posouzení ekonomické situace."

Jörg-Guido Hülsmann

Poslední dobou se zdá, že špatné ekonomické zprávy přicházejí hlavně z Evropy, třeba z Řecka. Hovoří se o bublině v Číně. Naopak USA jakoby se "otřepávaly". Který region bude nakonec krizovými léty zasažen nejvíce: Evropa, Amerika, nebo Čína?

Myslel jsem si, že to budou Spojené státy. Američané skutečně prováděli nezodpovědné politiky, žili pro spotřebu, jež byla financována zahraničními úsporami. To nemohlo trvat věčně, muselo se to zhroutit. A stalo se. Na druhou stranu je ovšem pravda, že Američanům nechybí příhodná mentalita - jsou schopní se pružně přizpůsobovat novým podmínkám, jsou mobilní a dokážou se rychle přeorientovat z jedné profese na jinou... Americký pracovní trh je ve srovnání s evropským méně regulován. Vidím to tedy teď tak, že krátkodobě na tom budou USA těžce, ale Evropa zabředne do déletrvajících strastí.

A Čína?

Ta bez přerušení rapidně roste již nějakých dvacet let. Nynější krize ji staví před první velkou výzvu: buď se s ní dokáže úspěšně utkat a bude pokračovat v rozvoji opírajícím se o tržní principy, nebo sklouzne zpět k nějaké primitivnější formě ekonomické organizace, třeba k socialismu. Všechny země Západu čelily ve své historii obdobné výzvě. Některé ji překonaly, jiné, například Československo a další bývalé socialistické státy, nikoli. Není vyloučené, že i Číňané udělají krok nazpět. Ale nedokážu to posoudit do hloubky, nejsem expert na čínskou mentalitu. Všechno, co vím, je, že když se nevzdají tržních principů, překonají krizi podobně jako Američané. A budou se stále těšit z výhod, z nichž se těšili v posledních dvaceti letech. Když se ovšem uchýlí například k perzekuci podnikatelů a dalším socialistickým praktikám, Čína přestane být onou určující světovou ekonomikou.

Mnozí míní, že Čína se s krizí potýká nejlépe ze všech klíčových světových regionů. Jsou ovšem slyšet i takové hlasy, že za růstem v poslední době je jen neuvážená úvěrová expanze, která je mnohem mohutnější než v USA "za Greenspana".

Čínská vláda kopíruje svoji peněžní politiku od vlády japonské. Jde vlastně o merkantilistickou peněžní politiku: čínská měna je zavěšena na dolar při uměle podhodnocených úrovních. Když tedy Fed provádí expanzivní peněžní politiku, tak protože je jüan navázán na dolar při uměle sníženém směnném kursu, musí Čína provést nejméně také tak velkou peněžní expanzi, ne-li dokonce větší. Čínský bankovní systém je tak v principu více expanzivní než ten americký. A tahle úvěrová expanze Číny je motivována v první řadě politicky. Toto „politické úvěrování" směřuje v Číně do těch firem a podniků, jež si vláda přeje udržet a rozvíjet.

reklama
reklama